Komorová extrasystola (KES) je relativně častým nálezem a izolované KES můžeme najít i u zcela zdravých jedinců. V ideálním případě ji můžeme popsat tak, že v normální EKG křivce najdeme 1 či více abnormálních komplexů QRS. Komplex QRS odpovídající KES je široký (nad 120ms) a má více či méně bizarní tvar. Po KES vždy následuje úplná kompenzační pauza*. Tvar QRS komplexu při KES do značné míry vypovídá o místě vzniku KES. KES vzniklá v pravé komoře má ve svodech tvar LBBB, KES vzniklá v levé komoře mívá tvar RBBB.
* Kompenzační pauza znamená, že vzdálenost QRS před KES a QRS za KES je rovna přesně dvojnásobku vzdáleností ostatních QRS komplexů (dobře to lze pochopit z obrázku).
Na tomto jednosvodovém záznamu vidíme izolovanou komorovou extrasystolu s širokým QRS (modré kolečko). Úplná kompenzační pauza znamená, že vzdálenost mezi QRS před KES a za KES je rovna dvojnásobku RR, přičemž RR je vzdálenost dvou běžných QRS od sebe.
Z klinického hlediska roste význam s počtem zjištěných KES – čím více, tím je vyšší riziko onemocnění srdce. Jednotlivé izolované KES se vyskytují běžně u zdravých jedinců, četné KES jdoucí za sebou mohou vypovídat o ischemii, o akutním infarktu, o srdečních vadách, o poruchách chlopní apod.
Na tomto EKG vidíme četné KES. V prodlouženém záznamu ze svodu II jsem označil normální QRS (červeně), které se pravidelně střídají s KES (modře). Takovéto situaci říkáme bigeminie a je prognosticky závažnější než nález izolovaných KES.
