Skip to main content
 


Interna 66

66. Mimokloubní revmatické syndromy + dnavá artritida

 

 

Mimokloubní revmatismus

Jde o skupinu muskuloskeletálních onemocnění, které se projevují bolestí pohybového aparátu mimokloubního původu a charakteru. Obtíže vycházejí ze šlach, burz, ligament, kloubních pouzder a lokálních nervů. Detailní dovyšetřování se u nich většinou neprovádí, je doporučen odpočinek, symptomatická terapie a následně rehabilitace ().

 

Rozdělení

1. Generalizovaný revmatismus (fibromyalgie, únavový sy, polymalgia rheumatica)

2. Regionální revmatismus (komplexní regionální bolestivý sy, bolest obličeje, krku, zad)

3. Lokální revmatismus (postižení určité anatomické struktury – entezopatie, bursitidy aj.)

 

1. Akutní (do 4 týdnů)

2. Subakutní (4-6 týdnů)

3. Chronický

 

Fibromyalgie

Fibromyalgie je celkové chronické nezánětlivé onemocnění spojené s plošnou bolestí, ranní ztuhlostí a přítomností charakteristických palpačně bolestivých míst (viz. obrázek níže). Je výrazně častější u žen, vyskytuje se buď samostatně, nebo v rámci jiných revmatických onemocnění. Syndrom často doprovází, únava, depresivní ladění a příznaky dráždivého tračníku. Terapie je individuální a zahrnuje psychoterapie, antidepresiva, analgetika (ideálně tramadol!) a rehabilitaci.


 

Polymyalgia rheumatica

Jde typicky o postižení žen nad 50 let věku, dominují bolesti a ztuhlost pletenců horních končetin. Typická je vysoká sedimentace, často se sdružuje s temporální arteritidou (obrovskobuněčná vaskulitida). Onemocnění velmi dobře reaguje na kortikosteroidy.

 

Komplexní bolestivý regionální syndrom (KRBS)

Jde o skupinu stavů, které vznikají jako následek poškození tkání včetně nervů (úrazy, iatrogenní postižení, infekce herpes zoster aj.), a jsou spojeny s bolestí (tupá, trvalá, zhoršení při zátěži) a alespoň dočasným edémem určité části těla. Obtíže neodpovídají očekávanému průběhu základního postižení. Na postižené části těla vznikají i příznaky vasomotorické poruchy (změny pocení, nejprve hyperemie a zarudnutí, následně chlad a mramorování), poruchy čití a motoriky a při dlouhodobějším trvání atrofické změny měkkých tkání a kostní resorpce. Kurativní léčba neexistuje, ale včasná rehabilitace může mít efekt. V pokročilých fázích postižení mohou mít efekt bisfosfonáty. V těžkých případech může být provedena chirurgická sympatektomie.

 

Mimokloubní onemocnění v oblasti ramene

Jde o nejčastější příčinu bolestí v oblasti ramene. Tendinitida rotátorové manžety se projevuje bolestmi deltového svalu, bolesti bývají i v noci. Při vyšetření je zachována pasivní hybnost v ramenním kloubu, bolestivá je především aktivní abdukce proti odporu. Subakromiální burzitida způsobuje také bolesti v laterální části ramene. Abdukce ramene, zvláště aktivní, je bolestivá. Na rozdíl od tendinitidy rotátorové manžety je provázena palpační citlivostí. Tendinitida dlouhé šlachy bicepsu se projevuje bolestmi v přední části ramene zvláště při aktivním pohybu dvojhlavého svalu (flexe lokte, supinace). Při vyšetření je palpačně citlivý průběh šlachy bicepsu, bolestivá je supinace předloktí proti odporu Adhezivní kapsulitida, někdy označovaná jako „syndrom zmrzlého ramene“, může vzniknout jako následek tendinitidy rotátorové manžety, jiného bolestivého procesu v oblasti ramene nebo spontánně.


Mimokloubní onemocnění v oblasti lokte

Nejčastější příčinou bolestí lokte je ulnární (golfový loket) a radiální (tenisový loket) epikondylitida. Rozsah pohybů v kloubu je zachován, obvykle není přítomen otok ani zarudnutí. Palpace postiženého epikondylu je bolestivá. Při burzitidě olekranonu je přítomen otok a palpační citlivost v místě uložení burzy nad olekranonem.

 

Mimokloubní onemocnění v oblasti zápěstí a ruky

Nejtypičtější jednotkou je syndrom karpálního tunelu. Syndrom karpálního tunelu je způsobený útlakem nervus medianus nejčastěji v důsledku tenosynovitidy flexorů zápěstí nebo v těhotenství. Nemocní si stěžují na bolesti, dysestezie nebo parestezie v oblasti distribuce n. medianus (1.–3. prst a radiální strana prsteníku). Poklep na nerv v místě karpálního tunelu (Tinelův test) a dorsiflexe zápěstí (Phalenův test) zhoršují příznaky.

 

Mimokloubní onemocnění v oblasti dolní končetiny

Trochanterická burzitida vyvolává bolesti na laterální straně kyčelního kloubu, bolest je horší vleže na boku a při palpaci. Na rozdíl od postižení kyčelního kloubu (koxartróza, koxitida) není pasivní rotace v kyčelním kloubu bolestivá a rozsah pohybů není omezen.

V oblasti kolenního kloubu bývá nejčastěji zánětem postižena burza prepatelární. Na dorzální straně kloubu může být vydutí způsobené tzv. Bakerovou cystou. Jedná se o pseudocystu vzniklou vypuzením kloubní tekutiny z oteklého kolenního kloubu do burz m. semimembranosus a m. gastrocnemius. Ruptura Bakerovy cysty vyvolává jednostranný otok končetiny, který je třeba odlišit od hluboké flebotrombózy. Tendinitida Achillovy šlachy se projevuje bolestivým vřetenovitým zduřením v průběhu šlachy, v některých případech může dojít až k ruptuře šlachy. Plantární fasciitida vzniká většinou v důsledku porušené biomechaniky. Nejčastěji způsobuje bolest na vnitřní straně paty.

 

 

Dnavá artritida

Danvá artritida je zánětlivé postižení kloubů při hyperurikémii a bývá předcházena odbdobím asymptomatické hyperurikémie. Většinou má podobu monoartritidy. Nejčastěji je postižen bazální kloub palce u nohy (méně často jiné malé klouby končetin). Bolest se objevuje náhle po dietní chybě, nebo alkoholovém excesu. Objevuje se zarudnutí, bolest a otok kloubu, bolest mívá intermitentní charakter. Základem terapie je dieta, chlazení a NSA, po zklidnění se zahajuje terapie allopurinolem + pokračování v dietě.

 

U chronické neléčené dny se do kloubních tkání ukládají preciopitáty kyseliny močové za vzniku dnavých tof, které mohou vystupovat nad kůži a někdy dokonce kloub deformovat.

 

(Text této otázky vychází z velké části odsud: http://medicabaze.cz/index.php?sec=term_detail&termId=3562&tname=Mimoklo...)

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů