Skip to main content
 


Urgent 16

16. Bezvědomí – vyšetření a transport

 

Bezvědomí patří mezi potenciálně závažné příznaky a vyžaduje specifický přístup. Ten spočívá jednak ve stabilizaci a monitoraci pacienta, druhak v pátrání po příčině bezvědomí.

 

Poruchy vědomí dělíme na kvantitativní (somnolence, sopor a koma) a kvalitativní (delirium).

 

Hodnocení tíže bezvědomí se provádí podle reakce na pohmat a oslovení a vyjadřujeme jej pomocí stupnice GCS (3-15 bodů).

 

Otevření očí:

spontánní – 4 body

na oslovení – 3 body

na bolest – 2 body

neotevře –1 bod

 

Slovní reakce:

orientovaná – 5 body

zmatená – 4 body

jednotlivá slova – 3 body

nezřetelné zvuky – 2 body

zcela chybí –1 bod

 

 

Pohybová reakce:

adekvátní reakce na výzvu – 6 body

obranná cílená reakce na bolest – 5 body

úniková reakce na bolest– 4 body

flexe jako reakce na bolest – 3 body

extenze jako reakce na bolest – 2 body

bez reakce –1 bod

 

 

Příčiny bezvědomí:

 

Intrakraniální etiologie – Bezvědomí vzniká při těžším poškození CNS vlivem úrazu, nitrolebního přetlaku, meningoencefalitid, nebo CMP. Zcela specifickou příčinou poruchy vědomí jsou epileptické záchvaty.

 

Kardiovaskulární etiologie – Bezvědomí může souviset s kardiogenním šokem při srdečním selhání. Důvodem mohou být arytmie, akutní infarkt myokardu, srdeční tamponáda a rozsáhlá plicní embolie. Bezvědomí pochopitelně nastává i při selhání krevního oběhu u nekardiogenních šokových stavů.

 

Respirační etiologie – Bezvědomí se objevuje při pokročilé respirační insuficienci (respirační koma). Příčinou mohou být nejrůznější plicní onemocnění (pneumotorax, CHOPN, plicní fibróza a další).

 

Intoxikace – Intoxikace alkoholem, návykovými látkami a případně toxiny může vést k poruchám vědomí

 

Endokrinní a metabolické poruchy – Bezvědomí vzniká akutně při hypoglykemii i hyperglykemii, postupně se rozvíjí v rámci selhání ledvin (uremie) a jater. Bezvědomí může doprovázet poruchy metabolizmu štítné žlázy.

 

Fyzikální vlivy – Bezvědomí může doprovázet hypertermii, hypotermii a úrazy elektrickým proudem.

 

Psychogenní etiologie – Psychogenní stupor bývá doprovázen pevně zavřenýma očima. Standardní neurologické reflexy bývají bez patologie, odlišení od organických příčin bezvědomí může být nicméně v úvodu dosti obtížné.

 

 

Diagnostika a postup: U pacienta v bezvědomí je nejprve nutné hodnotit přítomnost základních životních funkcí (dýchání a puls), při jejich nepřítomnosti se zahajuje KPR. Pokud pacient dýchá, voláme ZZS, ukládáme ho do zotavovací polohy* na boku, zjišťujeme anamnesticky okolnosti bezvědomí a provádíme základní vyšetření (vyhodnocení GCS, zhodnocení šíře zornic a případně reakce na osvit, přítomnost viditelných poranění apod.). Vyloučení příznaků meningeálního dráždění pomocí opozice šíje je vhodné pouze tehdy, pokud není důvod předpokládat poranění C páteře. Dle možností (obvykle až po příjezdu vozu ZZS) pak může být změřen TK, puls, tělesná teplota a saturace krve pulzním oxymetrem, glykemie orientačně glukometrem a natočen EKG záznam. V nemocničním zařízení je možné provést laboratorní vyšetření (glykemie, minerály, jaterní a renální parametry, Astrup a KO), zobrazovací metody zaměřené na CNS (CT vyšetření mozku) a případně další vyšetření (neurologické vyšetření).

 

* Zotavovací poloha - Ústa směřují k zemi, hlava je v záklonu, postižený leží na boku.

 

Provedení: Poklekni vedle postiženého, natáhni bližší paži postiženého do nízkého upažení, polož vzdálenější ruku postiženého na jeho bližší tvář, ohni vzdálenější dolní končetinu v koleni do ostrého úhlu, tlakem na toto koleno směrem k sobě přetoč postiženého na bok, zakloň hlavu postiženého – slouží k uvolnění dýchacích cest, natoč hlavu postiženého tak, aby ústa směřovala k zemi – zabráníš tak vdechnutí zvratků.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů