Skip to main content
 



Trombóza žil dolních končetin

Tento text je doplňkem k textu o nemocech žil dolních končetin, který doporučuji přečíst také.

 

Hluboká trombóza (flebotrombóza) žil dolních končetin je velmi častý problém mnoha žen. Je to onemocnění nepříjemné jak svými projevy, tak i svými komplikacemi, z nichž životu nebezpečná je zejména obávaná plicní embolie.

 

Příčiny: Příčiny vzniku onemocnění jsou shodné s příčinami vzniku krevních sraženin (trombů) v cévách. Pro bližší pochopení konkrétního procesu na dolních končetinách je nutné si nejprve říci něco o žilním systému dolních končetin:

 

Krev z dolních končetin odtéká prostřednictvím dvou žilních systémů. Zásadní je hluboký systém a kromě toho je zde ještě systém žil povrchový. Oba systémy jsou propojené tzv. perforátory. Tyto perforátory jsou žíly schopné vést krev jednosměrně z povrchového systému do hlubokého. Žíly na dolní končetině jsou vybaveny speciálními chlopněmi. Za normálních okolností pohyb svalů dolních končetin vytlačuje krev směrem k trupu a jednosměrné chlopně brání jejímu navracení zpět a navíc také zabraňují toku krve z povrchového systému do žilního. Při nahormadění dostatečného množství rizikových faktorů začnou v hlubokém systému vznikat krevní sraženiny a trombóza žil dolních končetin je na světě.

 

Klasickými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých žilách jsou dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, antikoncepce, Leidenská mutace, hyperhomocysteinémie a další podobné poruchy srážlivosti, poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti, přítomnost zhoubného nádoru v těle (tzv. Trousseaův syndrom) a mnohé další.
 


Projevy: Postižená končetina je oteklá, bolestivá, nafialovělé barvy. Postižený člověk typicky cítí bolest končetiny v lýtku, bolest se zhoršuje při pohmatu a při chůzi. Jsou-li na dané končetině přítomné větší křečové žíly, pak se mohou rozšířit a bývají naplněné krví. Někdy může být prvním příznakem až komplikace trombózy žil dolní končetiny známá jako plicní embolie.
 

 

Diagnostika: Jako vždy je nutné zhodnocení klinických příznaků. Pokud lékař pojme podezření na trombózu dolních končetin, indikuje ultrazvukové vyšetření nohou, které umožní vidět celý žilní systém a nalézt případné sraženiny. Pomocným vyšetřením může být odběr krve se stanovením tzv. D-dimerů, které u trombózy bývají pravidelně zvýšené. Kombinace negativního ultrazvuku a negativních D-dimerů diagnózu trombózy v podstatě vylučují.

 

 

Prevence: Je nutné se chránit před rizikovými faktory, pokud to lze. To znamená vyhýbat se dlouhému stání, pravidelně cvičit s dolními končetinami a posilovat tak svalovou pumpu umožňující tok krve, při předepisování antikoncepce by pacientka měl lékaři oznámit jakýkoliv výskyt trombóz v rodině, po větších operacích se stahují nohy pacientů bandážemi a provádí se rehabilitace. Prevenci lze v některých situacích provádět i dlouhodobým podáváním určitých léků proti srážení krve.

 

 

Léčba: Nejvhodnější je klid na lůžku a podávaní protisrážlivých léků jako jsou tradiční nízkomolekulární hepariny a Warfarin. Z nových léků na ředění krve můžeme v léčbě trombózy  použít preparáty Pradaxa, Xarelto a Eliquis, které se označují jako nová antikoagulancia (NOAC). Ve vzácnějších případech velmi rozsáhlých trombóz může být indikována i jejich trombolýza, to je však relativně málo časté. Detailnější informace jsem sepsal v textu o léčbě hluboké žilní trombózy. Doplňkovými léky jsou klasické léky na nemoci žil jako jsou Glyvenol, Detralex, Anavenol, Cyclo 3 fort, apod.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů