Skip to main content
 


Terapie 12

12. NSA – systémová a lokální

 

Nesteroidní antirevmatika, neboli nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID, NSPZL, NSA) jsou skupinou široce používaných sloučenin s protizánětlivou aktivitou. Ke skupině NSA jedním dechem přidáváme paracetamol, i když ten se přímo mezi ně neuvádí z důvodu minimální protizánětlivé aktivity.

 

 

Nesteroidní antirevmatika

Léky této skupiny dokáží zablokovat některý z izoenzymů cyklooxygenázy (COX), které jsou v organizmu zodpovědné za tvorbu zánětlivých působků a dalších sloučenin (např. prostaglandiny žaludeční sliznice). Z toho důvodu mají NSA poměrně široký terapeutický účinek – antipyretický (snížení zvýšené tělesné teploty), analgetický (tlumení bolesti), antiflogistický (protizánětlivý) a antiagregační (blokování agregace krevních destiček). NSA patří mezi nejpředepisovanější léky a jsou také častou příčinou zdravotních komplikací kvůli nežádoucím účinkům. Rozdělit je můžeme podle toho, který izoenzym je danou látkou inhibován.

 

Rozdělení dle selektivity

a) Neselektivní COX-1 i COX-2 inhibitory – Jde o většinu používaných sloučenin a patří sem ASA, ibuprofen, diklofenak, indometacin, naproxen, metamizol a další.

 

b) Preferenční COX-2 inhibitory – Patří sem meloxicam a nimesulid.

 

c) Selektivní COX-2 inhibitory – Patří sem např. celekoxib. Velkou výhodou je minimální nežádoucí účinek na GIT, ale vážnou nevýhodou je riziko kardiovaskulárních komplikací. Jsou proto kontraindikovány u ICHS, ICHDK a s rizikem, či anamnézou iCMP.

 

 

Rozdělení dle délky účinku

a) krátký (3–6 hodin)- ibuprofen, diklofenak, indometacin
b) středně dlouhý - naproxen, nimesulid (2krát denně)
c) dlouhý - piroxikam a meloxicam (1krát denně)

 

 

Specifika některých léků

ASA – Je historicky nejpůvodnější NSA, v dávce 100 mg denně má antiagregační účinek, ostatní účinky typické pro NSA se objevují až v dávkách vyšších (cca 500 mg). Nesmí se podávat dětem, hrozí riziko Reyova syndromu!

 

Metamizol – Podává se více než dříve, byly u něj obavy z rozvoje agranulocytózy a následných infekčních komplikací, to je však vzácné. Poruchy v KO většinou rychle vymizí po vysazení léku. Není doporučován k dlouhodobějšímu užívání.

 

Nimesulid – Může se chovat hepatotoxicky a není proto vhodný u pacientů s jaterními chorobami. Celkově by měl být podáván spíše krátkodobě.

 

Paracetamol – Nepatří mezi NSA, inhibuje spíše COX-2, nemá prakticky žádný protizánětlivý účinek, je bezpečný v těhotenství, při kojení, i u dětí. Hlavní nevýhodou je hepatotoxicita s rizikem akutního jaterního selhání, toxických je 10-20 tablet o síle 500 mg, ale toxicita roste při kombinaci s alkoholem.

 

 

Nežádoucí účinky a intoxikace

Inhibice COX-1 vede k nežádoucím účinkům na žaludek, je zvýšené riziko gastritidy a gastroduodenálního vředu, poškozen však může být celý trávicí trakt, existují i NSA enteropatie. Při chronickém užívání se může objevit i nefropatie a riziko intersticiální nefritidy. Riziko je výrazně vyšší u jedinců v pokročilějších stádiích CKD, obzvláště v kombinaci s ACE-I.

 

Jak je zmíněno výše, nimesulid a paracetamol mají hepatotoxické účinky. Při akutní intoxikaci NSA se objevují bolesti hlavy, zmatenost, akutní trávicí obtíže, hrozí akutní renální selhání, rozvoj plicního edému a rozvratu vnitřního prostředí (metabolická acidóza).

 

 

Lokální NSA

Řada účinných sloučenin existuje i v lokální formě, kdy se používají při zánětech kloubů a šlach a v rámci symptomatické terapie povrchových tromboflebitid. Lokální aplikace zajišťuje minimální systémové nežádoucí účinky. Příklady často užívaných preparátů jsou Dolgit krém (ibuprofen), Voltaren gel (diclofenac) a Veral gel (diclofenac).

 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů