Skip to main content
 


Praxe 13

13. Prohlídka mrtvého, list o prohlídce mrtvého

 


Prohlídka zemřelého je obsažena v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Navazující právní úpravu najdeme ve vyhlášce č. 297/2012 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého.

Úmrtí, nebo nález mrtvého těla musí být ihned nahlášen příslušnému praktickému léaři, nebo lékaři záchranné služby první pomoci. Při podezření na trestný čin nebo sebevraždu musí být informována Policie ČR.

Praktický lékař provádí prohlídku v rámci provozní doby a poskytování návštěvních služeb, provedení prohlídky však nesmí vést k narušení poskytování zdravotních služeb!


Prohlížející lékař
Prohlížející lékař musí Policii ČR kontaktovat:
1. při podezření na trestný čin
2. při podezření na sebevraždu
3. při neznámé totožnosti mrtvého
4. u zemřelého, kdy buď není známá osoba blízka, nebo ji nebylo možné o smrti vyrozumět

Prohlížející lékař by měl Policii ČR ve svém zájmu kontaktovat: při jakékoliv násilné smrti, nelze-li určit příčinu smrti, při smrti dítěte a mladé osoby, při smrti cizince a při smrti osaměle žijící osoby.

Základní povinností lékaře je konstatovat smrt a vyplnit List o prohlídce zemřelého. Součástí vyšetření je potvrzení totožnosti mrtvého, stanovení přesného data úmrtí, stanovení příčiny úmrtí (vyloučení podezření na trestný čin) a případné rozhodnutí o pitvě.

Příčina smrti se zapisuje dle kódu MKN-10, nezjištěná příčina má kód R98. Při podezření na trestný čin je povinností přivolat Policii ČR, při nezjištění příčině smrti je to přinejmenším doporučitelné.


Prohlídka
Lékař je oprávněn myslet na smrt přirozenou, pokud získá validní informace o předchozím zdravotním stavu zemřelého a jeho zdravotních obtížích, které by mohly smrt vysvětlit. To současně, nezjistí-li zevní prohlídkou na těle mrtvého známky cizího násilí a na místě nálezu nebo v jeho okolí není nic podezřelého, co by nasvědčovalo protiprávnímu jednání jiné osoby.

Při zevní prohlídce každé mrtvé osoby je důležité se zaměřit na vlasovou pokrývku hlavy s možným poraněním měkkých pokrývek lebních (tržné, sečné nebo střelné rány). Prohlédneme oční spojivky s přítomností krevních výronů jako jedna z obecných známek dušení nebo ikteru při onemocnění jater. Vždy zkusíme pevnost nosních kůstek, prohlédneme rty a dutinu ústní, celistvost uzdiček, známky poranění či cizího obsahu v dutině ústní. Poranění mohou být i za ušními boltci při jejich úchopu rukou druhé osoby, Následuje krk s poraněními v důsledku škrcení a rdoušení. Po vyhrnutí oděvu prohlédneme trup a záda. Na předloktí, zápěstí a ruce mohou být poranění jako známky sebeobrany. Na předloktí av loketních jamkách pak injekční vpichy u toxikomanů. Je-li dotyčný před smrtí přenášen nebo pevně držen, bývají na pažích tzv. úchopové podlitiny od prstů ruky druhé osoby. U žen dobře prohlédnout též oblast prsou, genitálu a vnitřní strany stehen (krevní podlitiny, oděrky, výtok krve z genitálu). Plošné oděrky kůže na kolenou a loktech stejně jako na zbylých obrysových částech trupu a obličeje, pak obvykle vznikají při pádech v opilosti. Při prohlídce těla zemřelého je nutné věnovat pozornost také oděvu (krevní stříkance na oděvu, prosáknutí krví, pokálení oděvu, oděv s defekty (roztrhaný).
(Zdroj odstavce výše: https://www.fno.cz/ustav-soudniho-lekarstvi)


List o prohlídce zemřelého
Má celkem 4 části:
A - List 1 (prohlídka) a List 2 (pitva).
B1 (určená pro matriku)
B2 - List 1 (prohlídka) a List 2 (pitva).
B3 - List 1 (prohlídka) a List 2 (pitva)

A – Předává se Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) České republiky, a to po ukončení všech šetření souvisejících se zjištěním příčin a okolností úmrtí, nejpozději však do 30 dnů ode dne úmrtí, popřípadě ode dne nálezu těla zemřelého; kopie této části se ukládá do zdravotnické dokumentace

B1 - matričnímu úřadu podle zákona o matrikách
B2 - osobě zajišťující pohřbení
B3 - provozovateli pohřební služby zajišťující pohřbení

V případě, kdy bylo určeno provedení pitvy vyplní prohlížející lékař List 1 A, B1 a B3 a dále vyplní B2. A a B1 nejprve předává poskytovateli zdravotních služeb, v jehož zařízení bude pitva provedena, B2 (list 1) předává osobě zajištující pohřbení a B3 (list 1) předává provozovateli pohřební služby.


Pitva
U osoby zemřelé ve zdravotnickém zařízení ji může provést lékař patologického oddělení, ale při úmrtí mimo zdravotnické zařízení musí jít o soudního lékaře!

Lékař provádějící prohlídku mrtvé osoby mimo zdravtoncié zařízení má právo nařídit pitvu zdravotní, nebo doporučit pitvu soudní. Nařídit soudní pitvu může Policie ČR.

Nařízení zdravotní pitvy lékařem je povinné:
1. náhlé úmrtí bez jasné příčiny
2. násilná smrt (úmrtí z vnějších příčin) včetně sebevraždy
3. podezření na souvislost s užíváním návykových látek
4. podezření na smrt vlivem lékařského pochybení
5. smrt ve výkonu vazby, nebo odnětí svobody

Nařízení soudní pitvy
Lékař ji smí doporučit, ale nenařizuje ji. Indikací je podezření na smrt v důsledku trestného činu.

Pokud prohlížející lékař nařídí provedení zdravotní pitvy, vyplní příslušnou zdravotnickou dokumentaci a zařídí převoz zemřelé osoby k pitvě na oddělení (ústav) soudního lékařství.

Pitevní diagnóza po provedené zdravotní pitvě je automaticky zasílána pouze lékaři provádějícímu úřední prohlídku mrtvé osoby.

Pitva soudní je nařizována orgány činnými v trestním řízení u všech případů, kdy vznikne podezření (resp. nelze vyloučit), že smrt člověka byla způsobena trestným činem. Pokud je soudní pitva nařízena, převoz mrtvého těla zařizuje a náklady spojené s převozem pohřební službě hradí nařizovatel.
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů