Skip to main content
 

Obsedantně-kompulzivní porucha

Obsedantně-kompulzivní porucha je chronická úzkostná porucha, která se řadí do skupiny psychiatrických onemocnění. Označuje se anglickou zkratkou OCD (Obssesive-Compulsive Disorder) a kombinuje obsedantní (vtíravé) myšlenky a kompulzivní (nutkavé) jednání. Nemoc obvykle vzniká v dospívání a  v časné dospělosti.

 

Příčiny: Přesná příčina vzniku choroby není známa. Může existovat určitý genetický předpoklad pro vznik nemoci, nelze vyloučit působení různých negativních vlivů v časném dětství, porodní komplikace, úrazy hlavy apod. Psychiatrické teorie předpokládají nerovnováhu v neuromediátorových systémech v mozku (Neuromediátory jsou sloučeniny, které mezi neurony pomáhají přenášet signály).

 

 

Projevy: Základním projevem jsou vtíravé myšlenky, které u nemocného vyvolávají nejistotu a úzkost. Postižený má na svou poruchu obvykle náhled a pozná, že myšlenky jsou nenormální, ale mnohdy se jim nedokáže bránit. Příkladem je myšlenka, že se milovaným a blízkým osobám něco stane, pokud... Myšlenky nutí vykonávat určité rituální činnosti, po kterých dochází k určité úlevě. Nutno dodat, že tato úlevy je pouze dočasná a vtíravé myšlenky se opět vrací. To pak mnohdy vede k opakování nesmyslných činností, přičemž nemocný si tuto nesmyslnost uvědomuje. Typickým příkladem může být chorobný strach z bakterií (obsese) následovaný opakovaným mytím rukou (kompulze), mnohdy jde ovšem o daleko bizarnější činnosti (nucení vykřikovat vulgarity, určité rituální pohyby, vytrhávání si vlasů...). Je dobré si uvědomit, že jisté nevýrazné obsese a kompulze má celá řada lidí, ale narozdíl od OCD jim nezpůsobují výrazné obtíže a nenarušují jejich sociální život.

 

 

Diagnostika: Diagnózu stanovuje psychiatr. Základem je rozhovor s pacientem a zjištění symptomů choroby. Podobně jako u jiných psychiatrických nemocí neexistuje jiný objektivní způsob, kterým nemoc určit (krevní náběry, zobrazovací metody apod.).

 

 

Léčba: Základem léčby je psychoterapie, kdy se pacient ve spolupráci s psychologem či psychiatrem učí poznat podstatu problému, postupně se učí překonávat vtíravé myšlenky a zabránit vyvolání nutkavých činností. Používají se i léky, obvykle ze skupiny antidepresiv.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů