Skip to main content
 


MRSA

MRSA je slovo, po jehož vyslovení lékaři viditelně znervózní. Jedná se o zkratku Methicilin-Rezistentní Staphyloccocus Aureus a úzce souvisí s problematikou bakteriální rezistence proti antibiotikům.

Staphyloccocus aureus neboli zlatý stafylokok je bakterie patřící do skupiny stafylokoků, která je velmi nepříjemná. Je to kulovitá bakterie zodpovědná za řadu infekčních onemocnění, obzvláště těch hnisavých. Tato bakterie s oblibou vytváří opouzdřené dutiny vyplněné hnisem nazývané abscesy. Nepříjemnost zlatého stafylokoka je i v jeho vrozené odolnosti proti běžnému penicilinu. Zatímco stafylokokům zdánlivě podobné streptokoky (zodpovědné například za angínu) likvidujeme penicilinem poměrně spolehlivě, u stafylokoků nemáme šanci – penicilin na ně prakticky nepůsobí a musí se použít jiná antibiotika. Klasicky účinná proti stafylokokům byla antibiotická sloučenina oxacilin a methicilin.

Bohužel se celkově rostoucí rezistence proti antibiotikům nevyhnula ani zlatému stafylokoku a začaly se objevovat kmeny odolné proti oxacilinu (meticilinu). A právě takto odolné kmeny se označují jako MRSA.

Zjištění přítomnosti MRSA v nemocnici je nepříjemné, protože léčit takto odolné stafylokoky není už vůbec žádná legrace a pacientům to může řádně zkomplikovat i jinak banální onemocnění. Sám jsem při návštěvě jednoho oddělení potkal pacienta, který byl po operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu (tzn. náhrada kyčelního kloubu kloubem umělým). Tato poměrně běžná operace byla zkomplikována tím, že rána po operaci začala hnisat a nehojila se. Při mikrobiologickém vyšetření se našla MRSA, umělý kloub se musel vyndat a pacient bez kloubu musel zůstat upoutaný na lůžko a dostávat ta nejúčinnější antibiotika. Nevím, jak to celé skončilo, ale když jsem na ono oddělení zavítal po půl roce, tak tam pacient stále ležel.

 

Problémem MRSA je tedy její odolnost proti celé řádě běžně používaných antibiotik, zejména proti klasickému protistafylokokovému antibiotiku oxacilinu (meticilinu). Naštěstí běžná MRSA stále reaguje na tzv. antibiotika poslední linie, zejména na antibiotikum vankomycin a teikoplanin. V poslední době se nicméně objevuje i MRSA, která je rezistentní i na tato antibiotika a takováto „superMRSA“ se nazývá VRSA. Výskyt VRSA je zatím ojedinělý, ale jistě se bude časem zvyšovat. A pokud nazveme MRSA velkým problémem, tak vězme, že VRSA je ještě mnohem horší.

 

 

Prevence a léčba: Kromě nezbytné racionalizace antibiotické terapie (podávání antibiotik jen v nutných případech, aby se odolnost bakterií zbytečně nezvyšovala) je v nemocnici nutné zachovávat pravidla hygieny a dezinfekce, aby se zabránilo šíření odolné bakterie mmezi pacienty. Při vyšetřování pacientů je vhodné si po vyšetření každého z nich dezinfikovat ruce apod. Při výskytu MRSA na oddělení je většinou snaha takto postižené pacienty izolovat od ostatních na speciálním pokoji, aby se možnost dalšího šíření omezila. Při mikrobiologickém vyšetření MRSA je nutné zjistit, na jaká antibiotika je ještě citlivá, a tato antibiotika nasadit v dostatečných dávkách.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů