Skip to main content
 


Interna 60

60. Nádory ledvin, močových cest a mužského pohlavního ústrojí

 

 

1. Nádory ledvin

2. Nádory močového měchýře

3. Karcinom prostaty

4. Karcinom penisu

5. Nádory varlat

 

 

1. Nádory ledvin

Jako vždy mohou být benigní a maligní, primární i sekundární. Klinicky nejvýznamnějším je maligní adenokarcinom ledviny = Grawitzův tumor = karcinom ze světlých buněk.

 

Příčiny: Přesná příčina vzniku není jasná, incidence roste s věkem a předpokládaným rizikový faktorem je kouření.

 

Projevy: Karcinom ledviny bývá zprvu asymptomatický, projevovat se může chronickou hematurií s možnou anemizací. Objemný tumor může způsobit tlak a bolest v boku na místě postižené ledviny. Tumor má nevyzpytatelné chování a může generalizovat i do méně obvyklých lokalizací.

 

Diagnostika: Tumor může být zjištěn náhodně pomocí UZ břicha, nebo na základě hematurie nejasné etiologie. K došetření stagingu se nejčastěji volí CT vyšetření.

 

Léčba: Základem terapie je nefrektomie postižené ledviny, jinak se léčí CHT a biologickou léčbou. Nefrektomii lze provést i v rámci paliace při nekontrolovatelném krvácení.

 

 

2. Nádory močového měchýře

Nádory močového měchýře tvoří důležitou součást problematiky urologických tumorů. Asi 20% pacientů má při diagnóze generalizované a obtížně léčitelné onemocnění.

 

Příčiny: Riziko tumoru roste s věkem a za výrazný rizikový faktor se považuje kouření.

 

Projevy: Tumory bývají poměrně dlouho relativně asyptomatické, projevují se maximálně okultní, či makroskopickou hematurií, případně nespecifickými dysurickými obtížemi. Další příznaky souvisí s růstem tumoru do okolí a s metastatickým rozsevem.

 

Diagnostika: Hematurie může být zjištěna při vyšetření moči, větší tumory jsou viditelné při UZ břicha (ideálně s naplněným močovým měchýřem). Základním vyšetřením je cystoskopie + biopsie. Staging se určuje pomocí CT vyšetření.

 

Léčba: Menší tumory jsou řešitelné odstraněním pomocí TUR močového měchýře. Rozsáhlejší tumory vyžadují operační zákrok s resekcí močového měchýře a okolních orgánů, adjuvantně, nebo paliativně se používá CHT. U neoperabilních tumorů způsobujících poruchy odtoku moče je nezbytnou součástí paliace zajištění derivace moči.

 

 

3. Karcinom prostaty

Karcinom prostaty patří mezi nejčastější maligní tumory u mužů. Jeho incidence prudce roste s věkem a u 80 letých mužů bývá při pitvách nalezen prakticky vždy (v latentní formě).

 

Příčiny: Hlavní příčinou je působení mužských pohlavních hormonů na buňky prostaty. Tumory většinou rostou poměrně pomalu a v případě poklesu koncentrace pohlavních hormonů se jejich růst může i zastavit.

 

Projevy: Tumory prostaty poměrně dlouho rostou asymptomaticky, později mohou způsobovat obtíže neodlišitelné od benigní hyperplasie prostaty (ztížená přerušovaná mikce, časté noční močení apod.). Někdy se může objevit příměs krve v moči, nebo ve spermatu.

 

Generalizovaný karcinom prostaty se může projevovat až bolestmi kostí napadenými metastatickým procesem se snadnějším vznikem patologických fraktur. Jinak bývá přítomen úbytek na váze, nechutenství a celkové chátrání.

 

Diagnostika: Kromě anamnézy a fyzikálního vyšetření (per rectum) je základem diagnostiky zjištění PSA a UZ vyšetření prostaty. Přesnou diagnózu lze určit biopsií prostaty s vyšetřením vzorku tkáně a výpočtem tzv. Gleasonova skóre k určení agresivity tumoru.

 

Léčba: U lokalizovaných karcinomů lze provést radikální prostatektomii, nebo terapeutickou RT prostaty. Lokálně pokročilé formy se navíc léčí hormonální terapií (hormonální kastrace podáním LHRH analog), kterou lze podávat i jedincům s generalizovaným onemocněním. Bolestivé kostní metastázy se léčí analgetickou RT, bisfosfonáty nebo radionuklidovou terapií (samarium).

 

 

4. Karcinom penisu

Karcinom penisu je hlavní maligní tumor postihující penis, jeho incidence je ovšem ve srovnání s jinými urogenitálními tumory nízká.

 

Příčiny: Příčiny nejsou zcela jasné, důležitým rizikovým faktorem je nákaza HPV virem a jistý podíl na vzniku karcinomu má zřejmě i nižší hygiena (smegma pod předkožkou při fimóze).

 

Projevy: Tumor zprvu vypadá jako vředovitá léze na penisu, která se nehojí a postupně rozšiřuje. Při diseminaci dochází k nebolestivé tříselné lymfadenomegalii.

 

Diagnostika: Tumor je většinou viditelný při aspekci penisu, lymfadenomegalie může být vyhmatána, celkový staging se hodnotí ideálně podle CT vyšetření.

 

Léčba: Jediné kurativní řešení je resekce (laserová terapie, kryoterapie) tumoru, při pokročilém nálezu i částečná amputace penisu. V terapii lze použít i CHT.

 

 

5. Nádory varlat

Nádory varlat mohou být zhoubné i nezhoubné, zárodečné (germinální) a nezárodečné. Klinicky mají největší význam zhoubné zárodečné tumory, které tvoří podstatnou část maligních tumorů u mladých mužů do 30 let věku. Do této skupiny patří například seminom, dysgerminom, nádor ze žloutkového váčku a choriokarcinom.

 

Příčiny: Výrazným rizikovým faktorem tumorů varlat je kryptorchismus, uvažuje se i o riziku kouření.

 

Projevy: Většina tumorů varlete se projeví nebolestivým asymetrickým zvětšením jednoho varlete (a tedy i šourku). Tumory primárně metastazují do břišních uzlin, nikoliv do uzlin v tříslech a relativně časně vytvářejí vzdálené metastázy.

 

Diagnostika: Tumor je obvykle nalezen pomocí ultrazvukového vyšetření. Histologii lze určit vyšetřením chirurgicky odstraněného nádoru. Transkutánní biopsie je kontraindikována.

 

Terapie: Základem léčby je chirurgické odstranění postiženého varlete se zachováním druhého zdravého varlete. Metastázy se léčí CHT, většina zárodečných tumorů je vysoce chemosenzitivních a jejich prognóza bývá obvykle velmi dobrá.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů