Skip to main content
 


Interna 27

27. Chronické hepatitidy a cirhóza

 

Chronické hepatitidy jsou etiologicky heterogenní skupinou chorob, které souvisí s chronickým zánětem jaterní tkáně. Můžeme je rozlišit na infekční, imunopatologické, metabolické a toxonutritivní.

 

1. Chronické hepatitidy

 

 

Příčiny chronických hepatitid

 

Infekční – Nejčastějšími původci chronické hepatitidy jsou viry hepatitidy B a hepatitidy C. Zatímco virus hepatitidy B přechází do chronicity relativně vzácně, virus hepatitidy C způsobuje chronickou hepatitidu velice často.

 

Imunopatologické – Existují tři základní autoimunitní onemocnění způsobující chronickou hepatitidu - autoimunitní hepatitida, primární biliární cirhóza a primární sklerozující cholangitida.

 

Metabolické – Metabolické chronické hepatitidy obvykle souvisí s ukládáním některé sloučeniny v jaterní tkáni. Řadíme se zejména hemochromatózu (depozita železa) a Wilsonovu chorobu (depozita mědi). V dnešní době se také stále více skloňuje problematika nealkoholické steatohepatitidy (NASH) souvisejcíí se zánětem v důsledku jaterní steatózy. Zcela speciální problematikou pak je chronická hepatitida v důsledku deficience alfa-1-antitrypsinu.

 

Toxonutritivní – Do této skupiny spadá zejména velice rozšířená chronická alkoholová hepatitida. Z toxických sloučenin je chronická hepatitida s rozvojem cirhózy běžná při dlouhodobějším kontaktu s aflatoxinem (produkt aspergillus flavus).

 

Komplikace chronických hepatitid

Chronicky probíhající hepatitidy mohou být asymptomatické, ale obvykle vedou k narušení struktury jaterní tkáně s postupným ukládáním vaziva (fibrotizace) a chaoticky přestavbou, při které vzniká jaterní cirhóza. Příznaky pak souvisí s jaterní cirhózou a jejími komplikacemi.

 

Diagnostika

Stanovit diagnózu na základě anamnézy, fyzikálního vyšetření a krevních náběrů je u chronických hepatitid velmi obtížné. Příznaky bývají v méně pokročilých stádiích neurčité, nebo prakticky nepřítomné. JT mohou být zcela normální, nebo jen lehce zvýšené. UZ obraz chronických hepatitid je také neurčitý,s určitou pravděpodobností lze odhadnout až známky cirhózy. Fibrotizaci, nebo jaterní cirhózu může velmi spolehlivě prokázat neinvazivní elastografie, nejpřesnější je nicméně až jaterní biopsie s průkazem zánětlivého infiltrátu a zhodnocením stavu jaterní tkáně.

 

 

2. Cirhóza jaterní

Cirhóza jaterní je v podstatě chaotická přestavba jaterní tkáně. Jde vlastně o regeneraci jater v důsledku jejich poškozování chronickou noxou, přičemž dochází k fibrotizaci jaterní tkáně a k rozvoji nodulární přestavby. Mezi nejčastější příčiny patří chronické hepatitidy (viz. výše), chronická cholestáza a městnání krve v játrech (městnavé hepatopatie).

 

Projevy

Cirhóza může být asymptomatická, nebo se projevuje rozvojem chronického jaterního selhávání (ikterus, koagulopatie, hypoalbuminémie s otoky), komplikací portální hypertenze (ascites, jaterní encefalopatie, jícnové a žaludeční varixy), nebo hepatocelulárního karcinomu. Extrémně nebezpečný je rozvoj kombinovaného selhání jater a ledvin (hepatorenální selhání), rozvoj spontánní bakteriální peritonitidy a variceální krvácení.

 

Diagnostika

Kromě anamnézy a fyzikálního vyšetření je velmi cenné UZ vyšetření, kde je možné najít nepřímé známky jaterní cirhózy a portální hypertenze (nerovný a hrbolatý okraj jater, zrnitá struktura jater, snížený průtok krve portální žilou). Z neinvazivních vyšetření umožní diagnózu stanovit jaterní elastografie, nebo invazivní jaterní biopsie. Tíži jaterní cirhózy s ohledem na prognózu přežití hodnotíme pomocí Child Pugh stupnice a MELD skóre.

 

Léčba

Základem léčby je terapie vyvolávající příčiny, naprostý zákaz alkoholu, terapie komplikací a případně podávání tzv. hepatoprotektiv. U řady chorob může být definitivní metodou léčby jaterní transplantace.

 

Hospitalizace u cirhotika

Je vhodná při známkách jaterního selhávání, při akutním krvácení, při refrakterním ascitu s podezřením na SBP a při projevech vážnější jaterní encefalopatie.

 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů