Skip to main content
 


Difer 18

18. Dif. dg. křečových stavů, třes

 

1. Křečové stavy

Křečové stavy souvisí se vznikem křečí, což jsou rychlé opakované mimovolní kontrakce svaloviny. Křečové stavy mohou a nemusí být spojeny s poruchou vědomí. Kromě toho také rozlišujeme křečové stavy lokalizované (pouze některé svalové skupiny) a generalizované (většina, nebo všechny svaly).

 

Příčiny:

 

Epileptický záchvat – Klonické a tonicko-klonické epileptické záchvaty jsou častou příčinou křečových stavů. Záchvaty bývají doprovázeny poruchou vědomí, pomočením a často i pokousáním jazyka. Po návratu vědomí bývá přítomna dočasná dezorientace. Nutno dodat, že existuje řada forem epileptických záchvatů bez křečí (např. absence).

 

Jiná onemocnění CNS – Křečové stavy mohou doprovázet prakticky jakákoliv mozková onemocnění včetně meningoencefalitid, úrazů, mozkových tumorů, peri- a intracerebrální krvácení.

 

Hypoglykemie – Křeče s poruchou vědomí mohou doprovázet těžkou hypoglykemii. U známého diabetika na inzulinu nebo hypoglykemizujících PADech musíme při křečovém stavu myslet na hypoglykemii.

 

Hyperventilační tetanie – Hyperventilační tetanie vzniká na podkladě poklesu ionizovaného vápníku při hyperventilaci. Stav je častější u žen, může vzniknout při rozrušení včetně hysterických záchvatů, vědomí bývá zachováno a s dotyčným lze komunikovat. Po zklidnění postiženého (+ dýchání do papírového sáčku s menšími otvory) se stav rychle upravuje.

 

Psychogenní křeče – Křeče mohou doprovázet některé formy psychiatrických záchvatů, hysterické záchvaty úzce souvisí s hyperventilační tetanií (viz. výše).

 

Minerálový rozvrat – Křeče se mohou objevit při minerálových dysbalancích, typicky při hypokalcemii, nebo při těžší hypomagnezemii. Doprovázet mohou nicméně poruchy koncentrace většiny iontů (Na, Cl, K apod.).

 

Tyreotoxikóza – Hypertyreóza s příznaky tyreotoxikózy se projevuje svalovým třesem, který může přejít v křečový stav. Bývá zvýšená tělesná teplota a bývá přítomen neklid a agitovanost, které mohou přejít do zmatenosti, nebo kvalitativní poruchy vědomí.

 

Febrilní křeče – Jsou typické pro dětský věk a doprovázejí horečky nad 38°C. Většinou odeznívají a dobře reagují na podání antipyretik.

 

Tetanus – Tetanus je způsoben tetanotoxinem produkovaným bakterií Clostridium tetani. Důsledkem účinku toxinu jsou svalové křeče, které mohou vyústit v opistotonus. Smrt nastává z důvodu obrny dýchacích svalů. Díky očkování se v ČR prakticky nevyskytuje.

 

Toxické sloučeniny – Křeče mohou vzniknout při vlastní intoxikaci (zejména drogy a alkohol), i v rámci abstinenčního syndromu po odejmutí návykových látek.

 

Eklampsie – Eklampsie je život ohrožující stav vzniklý v těhotenství. Křečový stav u těhotné ženy vždy musí vést k podezření na eklampsii a být urgentně vyšetřen ve zdravotnickém zařízení.

 

 

Postup: Při záchvatu křečí je nutné odstranit věci v okolí dotyčného, aby se zabránilo jeho poranění. Ústa se nemají násilím otevírat, hrozí poranění zachránce. Při trvajících křečích je možno aplikovat diazepam parenterálně, nebo per rectum. Po odeznění křečí a trvajícím bezvědomí je nutné zhodnotit základní životní funkce, při jejich nepřítomnosti je nutné zahájit KPR. Při návratu k vědomí, nebo při bezvědomí se zachovanými životními funkcemi je nutné dotyčného monitorovat a vyčkat příjezdu ZZS. Základní vyšetření zahrnují anamnézu, fyzikální vyšetření (stav vědomí GCS, stav zornic, zápach dechu aj.), změření TK a TF, EKG, pulsní oxymetrii, tělesnou teplotu a glykemii glukometrem. Orientačně bychom měli vyloučit známky meningeálního dráždění. Ve zdravotnickém zařízení lze provést kompletní náběry (glykemie, renální parametry, minerály včetně Mg a Ca, JT, CRP, TSH, Astrup a další). Velmi důležité jsou zobrazovací metody zaměřené na CNS (CT mozku, MR mozku) k vyloučení organického poškození mozku. Při podezření na neuroinfekt se provádí oční vyšetření a následně lumbální punkce. V případě podezření na epileptický záchvat je indikováno neurologické vyšetření a případně EEG.

 

 

2. Třes

Třes jsou rytmické pohyby určité části těla, nebo celého těla. Je způsoben rychlými střídavými stahy svalových agonistů a antagonistů. Nejčastěji jej pozorujeme na HKK, může být fyziologický i patologický.

 

Typy třesu: klidový x akční (statický – posturální, nebo kinetický – intenční)

 

Podtypy třesu:

klidový třes – Parkinsonova nemoc, parkinsonské syndromy

posturální třes – fyziologický třes, akcentovaný fyziologický třes a esenciální tremor

intenční třes – mozečkový třes

asterixis = flapping tremor – jde o mávavé pohyby s větší amplitudou, u jaterní encefalopatie

psychogenní třes – mizí po odvedení pozornosti, je častější u žen, rychlý začátek i konec

 

Esenciální třes – Jde o nejčastější extrapyramidovou poruchu, je výrazně častější než Parkinsonova nemoc, mizí po požití alkoholu, nereaguje na podání levodopy, zhoršuje se při vykonávání činností a v klidu není tolik patrný. Z léků se podávají beta-blokátory, antiepileptika, nebo neuroleptika (olanzapin).

 

Parkinsonský třes – Typicky doprovází Parkinsonovu nemoc a některé formy parkinsonského syndromu (u jiných dominuje rigidita). Je klidový, při činnostech se může výrazně zmírnit. Obvykle velmi dobře reaguje na podání levodopy.

 

Akcentovaný fyziologický třes – Objevuje se u intoxikací (kokain, kofein), v rámci abstinenčního syndromu jako nežádoucí efekt léků (valproát, syntophyllin, teofylin) a metabolických poruch (tyreotoxikóza, hypoglykémie, uremie).

 

Mozečkový třes – Vzniká u lézí mozečku, má pomalou frekvenci a je typicky intenční, kromě třesu se objevuje přestřelování pohybů a chybné cílení.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů