Tasemnice jsou pestrou skupinou živočichů (kmen ploštěnců), kteří jsou celosvětově zodpovědné za řadu parazitárních infekcí. V rozvinutých státech jejich výskyt klesá, ale stále se s nimi můžeme setkat. Většinou nejsou nebezpečné, ale existují mezi nimi i výjimky.

Mezi nejběžnější tasemnice patří tasemnice bezbranná (tenia saginata) a tasemnice dlouhočlenná (tenia solium). Obě žijí v podobě dlouhých červů v lidském střevě a uvolňují do stolice články s vajíčky se zárodky dalších tasemnic. Články se následně mohou dostat s potravou do těla zvířat (krávy, prasata), kde dojde k vylíhnutí malých tasemnic, které se usadí v podobě cyst (boubelí) v různých orgánech zvířete včetně svaloviny. Pokud je takto kontaminované a nedostatečně tepelně upravené maso snědeno člověkem, vyvine se v jeho střevě z boubele další červ a celý cyklus pokračuje.

Vzácnější, ale mnohem nebezpečnější je infekce tasemnicí známou jako je echinokok (tasemnice liščí). Tato drobná tasemnice nedosahuje ani zdaleka délky svých výše zmíněných kolegyň a má opačný životní cyklus. To znamená, že konečným hostitelem je zvíře (pes, liška), v jehož střevě červ žije. Pokud je stolicí s vajíčky kontaminována potrava a sní ji člověk, dostanou se zárodky echinokoka z jeho střeva do krve a do nejrůznějších orgánů, kde vytvoří dutiny (cysty) přeplněné echinokokovými zárodky. Stav může být smrtelně nebezpečný, protože při prasknutí cysty mohou tělo postiženého zaplnit tyto zárodky, což spustí velmi silnou imunitní reakci s rozvojem šokového stavu.

 

Projevy

Střevní formy tasemnicové infekce do značné míry souvisí s přítomností tasemnice a faktem, že červ spotřebovává část živin a produkuje různé toxické zplodiny. Typickým příznakem je úbytek na váze, slabost, průjem, nevolnost, nespecifické bolesti břicha a poruchy vstřebávání živin. Pokud tasemnice naruší metabolizmus železa, pak se může rozvinout chudokrevnost. Vzácně se může stát, že tasemnice zcela ucpe část střeva a pak vzniká závažný mechanický ileus. Příznaky echinokoka souvisí s poruchami funkcí orgánů, v nichž se vytvoří velké cysty.

 

Diagnostika

Záleží opět na konkrétním parazitovi. U tasemnice bezbranné a dlouhočlenné je důležité vyšetření stolice na přítomnost vajíček, v krevním náběru u postiženého může být přítomen zvýšený počet tzv. eozinofilů, což jsou bílé krvinky důležité v boji s parazity. V některých případech může být tasemnice náhodným nálezem při kolonoskopii. U echinokoka jde o nález cysty pomocí zobrazovacích metod (dále viz. jemu určený text). 

 

Léčba

Základem terapie klasických tasemnicových infekcí jsou některá antiparazitika, tj. léky zabíjející a vypuzující parazity z organizmu. Léčba echinokokové cysty je složitější a opět odkážu na text věnovaný echinokokovi.


Zdroje
https://www.cdc.gov
https://www.who.int

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů