Úpal je poměrně běžně užívaný termín, který se nicméně řadě lidí plete s úžehem. Je zde ovšem zásadní rozdíl. Zatímco úžeh je vyvolán přímým účinkem slunečního záření, úpal je důsledkem přehřátí organizmu. Pokud je člověk dlouho na slunci, může se u něj rozvinout úpal i úžeh, člověk ve stínu při vysoké teplotě však může být postižen pouze úpalem.
Příčiny
Hlavní příčinou je pobyt v prostředí o vysoké teplotě, obvykle jde v našich zeměpisných šířkách o horké letní dny. Jak již bylo řečeno výše, nemusí být člověk přímo na slunci, stačí jen vysoká teplota vzduchu. Riziko úpalu je větší při zvýšené vlhkosti vzduchu, protože ta brání pocení a pocení je důležitý mechanizmus ochlazování organizmu. Kromě toho je riziko úpalu vyšší u jedinců se sníženým příjmem tekutin a sklonem k dehydrataci.
Projevy
Pokud selže schopnost organizmu udržet normální teplotu a teplota se zvýší nad 39-40°C, objevují se neurologické příznaky, jako jsou bolesti hlavy, slabost, někdy i nevolnost a zvracení. Je to dáno relativně vysokou citlivostí mozkové tkáně vůči teplu, kdy hrozí rozvoj otoku mozku. V takovém případě hrozí porucha vědomí a smrt. Ohrožen však není jen mozek, ale všechny orgány a tkáně, protože vysoká teplota narušuje funkci enzymů, které řídí většinu biochemických pochodů.
Prevence
Základem je dostatečný přísun tekutin, vyhýbání se přímému slunečnímu osvitu (na slunci je vyšší teplota než ve stínu), omezení fyzických činností (při nich se tělo více zahřívá) a nošení prodyšného oblečení.
U nemocných je zásadní hydratace, ideálně pomocí infuzí a postupné pomalé ochlazování těla. Ochlazování se děje již vlastním podáním infúze o nižší teplotě než je teplota těla, pomocí obkladů, apod. Při ochlazování je nutné dbát na to, aby pokles teploty nebyl příliš prudký, aby nedošlo naopak k podchlazení. V těžkých stavech je nutná hospitalizace na monitorovaném lůžku, které umožní sledování základních životních funkcí.
