Tourettův [Turetův] syndrom je relativně časté onemocnění, které je mezi laiky poměrně známé, neboť je často zmiňované v televizních pořadech.
Příčiny: Nemoc patří mezi neuropsychiatrické poruchy, její podstata není zcela jasná, ale předpokládá se určit vliv genetiky. Porucha se vyskytuje převážně u dětí a během dospívání se zmírňuje, nebo zcela vymizí. Nemoc se zřejmě vyskytovala i u řady známých historických osobností, například u W. A. Mozarta.
Projevy: Tourettův syndrom patří mezi tikové poruchy (tiky). Tiky jsou náhle vznikající, opakující se, nutkavé činnosti - obvykle pohyby nebo vydávání různých zvuků včetně vykřikování slov. Postižení kromě těchto tiků obvykle vykazují příznaky hyperaktivity. Pro laiky nejvděčnějším tikem je koprolálie, tj. nutkání vykřikovat sprostá slova. Většina nemocných s Tourettovým syndromem nicméně koprolálii vůbec nemá a trpívá pohybovými tiky ve smyslu nepravidelných záškubů různých částí těla. Před objevením se tiku obvykle přichází neodbytné nutkání, kterému postižený nedokáže odolat. Je to jakýsi pocit vnitřního přetlaku, který se ventiluje pomocí tiku. Nutkání a četnost tiků se zhoršuje při stresu.
Diagnostika: Diagnóza se určuje na základě vyšetření neurologem a psychiatrem. Kromě fyzikálního vyšetření lze provést další vyšetření, jako je EEG nebo CT vyšetření, či magnetickou rezonanci mozku, která mají za úkol vyloučit viditelná poškození mozku a epilepsii. Mnohé mírné případy Tourettova syndromu diagnóze pro svou nenápadnost uniknou.
Léčba: Léčba závisí na tíži příznaků. Mírné projevy Tourettova syndromu není třeba léčit a většinou postupem času samy odezní. Těžší a obtěžující projevy se již léčí - buď pomocí psychoterapie, nebo pomocí psychiatrických léků (zejména antipsychotik).
