Kardiostimulace a následný stimulovaný rytmus je v ideálním případě na EKG jasně patrný, v reálu tomu však nemusí být vždy. Učebnicově se stimulátor projevuje vertikálními stimulačními peaky. Spouští-li signál stimulátoru stah síně a odtud se vzruch šíří klasickou cestou na komory, pak je QRS štíhlý. Spouští-li signál stimulátoru přímo stah komory, tak je QRS široký. Biventrikulární stimulátory, které zvlášť stimulují síně i komory mají peaky dva a druhý peak je následován komplexem QRS.
Kromě toho platí pravidlo, že tvar širokého QRS jakoby napodobuje blok Tawarova raménka opačné strany. Tedy elektroda stimulátoru zavedená do levé komory (málo časté) bude mít QRS komplexy připomínající RBBB a naopak elektroda stimulátoru zavedená do pravé komory (velmi časté) bude mít QRS komplexy připomínající LBBB.
Stimulovaný rytmus - Ve většině svodů je před každým QRS dobře patrný stimulační peak (označeny červenými kroužky). QRS je široký a připomíná (i když ne zcela) LBBB - elektroda stimulátoru je tedy zřejmě zavedena do pravé komory.
Pozn. 1: Celý vtip je v tom, že peak stimulátoru nemusí být na EKG vůbec vidět a v takovém případě si můžeme splést stimulovaný rytmus s blokem Tawarova raménka.
Pozn. 2: U pacientů, u nichž se stimulovaný rytmus střídá s jejich vlastní akcí, se mohou v této vlastní srdeční akci na EKG objevit negativní T ve II, III, aVF, V5 a V6. Poprvé mne to celkem zmátlo, ale dle kardioložky se jedná o tzv. postimplantační změny bez klinické signifikance.
