K reperfuznímu poškození dojde tehdy, když jsou určité tkáně poškozeny náhlým nedostatkem kyslíku (tzv. ischemie) a následně dojde k obnovení jeho přísunu (tzv. reperfuze).
Příčiny: Příčinou je narušení krevního oběhu, obvykle jde o důsledek akutního tepenného uzávěru. Tkáně jsou akutně poškozeny nedostatkem kyslíku a živin a cílem lékařů je samozřejmě co nejdříve obnovit oběh a zachránit ischemickou tkáň, to však vede ke zmíněnému reperfuznímu poškození. Kromě tepenných uzávěrů je reperfuzní poškození komplikací transplantačních operací, protože během nich je transplantovaný orgán dočasně bez kyslíku a po napojení na tepenný systém příjemce se může reperfuzní poškození objevit.
Projevy: Pokud je problém vyřešen a do poškozené tkáně se vrátí krev s kyslíkem, tkáň to sice z dlouhodobého hlediska zachrání, ale z krátkodobého hlediska dojde k jejímu dalšímu poškození. Dochází ke vzniku zánětu, mění se propustnost krevních cév a zvyšuje se počet zánětlivých buněk. Hlavním mechanizmem je oxidační stres, kdy dochází k poškozování buněčných struktur kyslíkovými radikály, se kterými si tkáň narušená předchozí ischémií neumí poradit.
Diagnostika: Reperfuzní poškození by mělo být očekáváno při každém obnovení krevního přítoku do orgánu postiženého ischémií.
Léčba: Reperfuznímu poškození nejde úplně zabránit, koneckonců zajištění dodávky tepenné krve s kyslíkem má vždy prioritu. Rozsah poškození je tím menší, čím kratší dobu byl cílový orgán bez kyslíku. Z podpůrné léčby se někdy volí terapeutická hypotermie, tj. záměrné podchlazení organizmu poškozeného, které má snížit metabolickou aktivitu tkání a spotřebu kyslíku. Některé studie prokazují i efekt imunosupresiva známého jako cyklosporin na snížení intenzity reperfuzního poškození, ale běžně se jej neužívá. Podávání vysokých dávek antioxidantů (sloučenin vychytávajících škodlivé kyslíkové radikály) paradoxně neukázalo přesvědčivý efekt.
Zdroje
https://www.medscape.com
https://www.ncbi.nlm.nih.gov
