Mamografie je vyšetřením, které má rozhodující význam v boji proti rakovině prsu. Tato forma nádorového onemocnění je v České republice velice častá, ročně je nově zjištěna u několika tisícovek žen a naneštěstí to nezřídka bývá i v pokročilých stádiích. Právě včasná diagnóza je zásadní pro úspěšné vyléčení, a proto byla diagnostickým postupům věnována zvláštní pozornost. Výsledkem je propracovaný screeningový program, který se stal základem boje s touto zákeřnou chorobou. Pojem screening [skríning] označuje v lékařské terminologii preventivní vyšetření, které se provádí buď u všech lidí, nebo alespoň u velké části populace. Screeningové vyšetření musí být levné, jednoduché, co nejvíce bezpečné, spolehlivé a mělo by být schopno zachytit chorobu ve fázi, kdy je možné ji vyléčit. Tyto podmínky splňuje právě vyšetření na mamografu.
Pozn: Velký důraz se klade i na pohmatové vyšetřování prsů, ale jeho význam nelze přeceňovat. Ukázalo se, že pohmatové vyšetření lékařem není spolehlivé a pro zjišťování rakoviny prsu je nepříliš účinné. Mnoho nádorů je v počátečních stádiích zcela nehmatných a i drobná hmatná ložiska může lékař přehlédnout. Samovyšetření je o něco účinnější, ale ani ono není nijak zvlášť spolehlivé. To sice neznamená, že by se pohmatové vyšetření lékařem, či samovyšetření ženou nemělo provádět, ale má význam jen spolu s absolvováním screeningového programu.
Princip: Mamograf je zjednodušeně řečeno speciálním typem rentgenového přístroje. Při vyšetření je tkáň prsu lehce stlačena deskou přístroje, což zajistí lepší kvalitu a přehlednost snímku, a následně je prozářena slabší dávkou rentgenového záření. Po provedení vyšetření musí snímek prohlédnout a vyhodnotit lékař.
Příprava: Samotné vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu kromě svléknutí do půlky těla těsně před vyšetřením.
Význam: Mamograf umí najít i ta nádorová ložiska, která jsou nehmatná a to z něj dělá ideální prostředek prevence. Screeningový program v České republice umožňuje ženě od 45 let věku z pojištění hrazené mamografické vyšetření jednou za 2 roky. U žen s výraznými rizikovými faktory vzniku nádorového onemocnění prsu (např. výskyt rakoviny prsu u blízkých příbuzných) může lékař mamografická vyšetření indikovat v mladším věku či v častějších intervalech.
Požádá-li o preventivní vyšetření na mamografu žena mladší 45 let, či žádá-li žena ve věku nad 45 let v intervalech kratších než jsou ony 2 roky, musí si vyšetření uhradit sama. Cena vyšetření není nijak vysoká a pohybuje se řádově ve stovkách korun. Kromě preventivního programu lze mamografické vyšetření provést tehdy, nalezne-li žena (či její lékař) při pohmatovém vyšetření prsu neznámou bulku. Mamograf pak slouží k upřesnění velikosti a polohy ložiska a do značné míry k rozlišení zhoubných a nezhoubných útvarů.
Omezení: Rentgenové záření mamografu dokáže lépe zobrazit prs s vysokým podílem tukové tkáně, což je běžný stav u žen starších. U mladých žen se proto při vyšetření prsu používá spíše ultrazvukové vyšetření. Ultrazvuk má oproti mamografu i tu výhodu, že nevystavuje tkáň prsu účinkům rentgenového záření.
Rizika: V lékařských kruzích se vedou diskuze o bezpečnosti mamografu. Někteří lékaři zastávají názor, že samo záření z mamografu může v prsu způsobit nádorové změny a tím se paradoxně stát vyvolavatelem rakoviny prsu. Moderní mamografické přístroje pracují jen s minimálními dávkami záření, a proto je případné riziko logicky velmi nízké. Na druhou stranu je nutné uznat, že riziko není a nemůže být nulové – i ta nejnepatrnější dávka radiace může s malou pravděpodobností rakovinné bujení způsobit. To samé však můžeme říci o jakémkoliv jiném rentgenovém vyšetření a jistě mezi námi není skoro nikdo, kdo v životě neprodělal ani jeden rentgen. Vzhledem k počtu životů, které mamografické vyšetření zachrání, je riziko screeningových vyšetření minimální. U inteligentních žen by dle mého názoru nemělo toto drobné riziko hrát v rozhodování o absolvování mamografického vyšetření roli.
Zdroje
https://www.nibib.nih.gov
https://www.healthline.com
