Kyretáž dělohy je diagnostický i léčebný zákrok, který je více znám pod lidovým názvem „výškrab“. Mezi mnohými ženami je poněkud obávaný, i když jsou jeho rizika poměrně malá.
Princip: Principem je zavedení kovového nástroje (kyreta) skrz pochvu do dělohy a vybavení obsahu děložní dutiny. Tkáň vybavená kyretou z dělohy pak může být dle potřeby histologicky vyšetřena. Samotný zákrok jen málokdy trvá déle než 15-20 minut.
Příprava: Vzhledem k faktu, že se zákrok provádí v celkové anestézii (uspání), měla by mít žena před plánovanou neakutní kyretáží hotové klasické předoperační vyšetření a cca 4-6 hodin před zákrokem by neměla nic jíst a pít. Kyretáž se obvykle neprovádí ambulantně, ale za krátké hospitalizace, která trvá 1-2 dny.
Využití: Kyretáž byla kdysi hlavní metodou provádění potratů, v dnešní době byla však již nahrazena jinými metodami. V porodnictví dnes kyretáž slouží k odstranění částí placenty, které nevyšly během porodu, nebo k řešení zamlklého potratu (missed abortion), tj. samovolného potratu, kdy nedošlo k vypuzení mrtvého plodu. Jinak se kyretáž může provést u děložního krvácení nejasné příčiny po menopauze, při zesílení děložní sliznice na ultrazvuku (k vyloučení časných forem rakoviny dělohy) a při silném gynekologickém krvácení z dělohy, které ženu ohrožuje.
Nevýhody: Zřejmě nejčastější komplikací po kyretáži je gynekologické krvácení, které však většinou není masivní a samo ustává. Velmi vzácně může být krvácení masivní, nebo je doprovázeno poraněním děložní stěny, nebo nechtěným poraněním okolních orgánů. Ve velmi vzácných případech může dojít k poranění, které může vyústit v nutnost odstranění dělohy, to je však skutečně raritní situace. Výrazně méně častou komplikací jsou gynekologické infekce (bolesti břicha, horečka, výtok). Pohlavní styk po kyretáži by byl bolestivý, doporučuje se vyčkat se sexem cca 14 dnů po nekomplikované kyretáži.
Zdroje
https://www.acog.org
https://www.mayoclinic.org
