Skip to main content
 



Žloutenka typu B

Žloutenka typu B patří mezi virové infekční hepatitidy. Přeloženo do češtiny to znamená, že jde o infekční chorobu způsobenou viry, která se projevuje zánětem jaterní tkáně.

 

Příčiny: Příčinou je nákaza virem žloutenky typu B (HBV virus). Jedná se o nebezpečný a celosvětově velmi rozšířené onemocnění, počty nakažených se počítají na stovky milionů. Virus se přenáší tělními tekutinami, například pohlavním stykem, sdílením injekcí u nitrožilních narkomanů, při neodborně prováděném tetování a piercingu, transfuzemi*, dialýzou* apod. Relativně často dochází k přenosu z nemocné matky na plod.

 

* Ve vyspělých státech včetně ČR je riziko přenosu tímto způsobem minimální až nulové.

 

 

Projevy: Po nákaze může přetrvávat bezpříznakové období v délce 1-3 měsíce. Následuje období akutního zánětu jater, které je spojeno s nevolností, nechutenstvím, zvracením a průjmy. Žloutenka (tj. žluté zabarvení očního bělma, kůže a sliznic) může a nemusí být přítomna. Po akutní fázi u mnoha lidí dojde k úplnému uzdravení, organizmu se podaří virus žloutenky B kompletně zničit. U velmi malého procenta lidí může akutní zánět jater přejít do tzv. fulminantního průběhu spojeného s rychlým selháním jater, které končí často smrtí.

 

U některých nakažených, například u nemocných s oslabenou imunitou a u dětí, bohužel není imunitní systém schopen tělo viru zbavit a nemoc přechází do chronické fáze. Existuje riziko, že přetrvávání viru v organizmu povede ke vzniku chronického zánětu jater, ke vznik cirhózy a-nebo rakoviny jater.

 

 

Diagnostika: Zajímají nás klinické obtíže pacienta, přítomnost žloutenky a případné rizikové chování (nechráněný pohlavní styk nebo injekční narkomanie apod.). V krevních náběrech najdeme zvýšené jaterní testy. Akutní nebo chronickou infekci můžeme prokázat pomocí speciálních náběrů na antigeny (části viru) a protilátky proti těmto antigenům. Tíži postižení jaterní tkáně u chronického zánětu lze zhodnotit ze vzorku získaného jaterní biopsií, nebo pomocí elastografie. Ultrazvuk břicha může ukázat některé změny typické pro cirhózu a ložiska rakoviny jater.

 

 

Prognóza: Může být různá. Celá řada lidí se po akutním onemocnění zcela uzdraví (poměrně malé procento přitom zemře na akutní selhání jater) a u zbytku zůstane virus v jejich těle. Část těchto lidí budou bezpříznakoví nositelé viru, u jiných však dojde k poškozování jater s možným vznikem cirhózy nebo zhoubného nádoru.

 

 

Prevence: Existuje vakcína, kterou se od roku 2001 plošně očkují děti, jinak je vyhrazena pro lidi s vysokým rizikem kontaktu s nákazou (zdravotničtí pracovníci, pacienti s nemocnými ledvinami před zahájením dialýzy apod.).

 

 

Léčba: Je nutno léčit pacienty s chronickou infekcí HBV virem, u kterých dochází k poškozování jaterní tkáně. Používá se řada speciálních preparátů, historicky nejzpůvodnějším byl tzv. pegylovaný interferon. Ačkoliv současnými metodami nelze infekci zcela vyléčit, jsme u řady pacientů schopni navodit stav dlouhodobé remise (tj. pacient je bez laboratorních a klinických projevů infekce). Při velmi těžkém postižení jaterní tkáně je možno zvážit transplantaci jater, ne každý pacient je ovšem tohoto náročného zákroku schopen.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů