Skip to main content
 



Ženy a medicína

V dnešní době feminizovaného zdravotnictví je jistě zajímavé se zamyslet nad tím, zda je medicína pro ženy vhodně koncipovaným zaměstnáním. Obávám se, že odpověď v tomto smyslu vyznívá spíše negativně, ač jde do jisté míry o věc individuálního přístupu.
 
Studium medicíny začíná v 18 letech života a trvá 6 let. Ovšem zdaleka ne každému se povede to za těch 6 let stihnout  a končit medicínu ve věku 25-26 let není nic neobvyklého. A pak přichází krásná vyhlídka na zaměstnání. Ovšem pozor, oproti jiným zaměstnáním je tu atestace. Tedy po absolvování studia nejste tak docela plnohodnotný lékař, či lékařka, nesmíte pracovat samostatně (to se ovšem v reálu tak nějak nedodržuje), nesmíte jít do soukromé praxe (to už se v reálu dodržuje) a samozřejmě logicky nedostáváte zase tak vysoký plat (a to už se dodržuje velmi pečlivě). No a do téhle atestace to máte 5-6 let. Jsou samozřejmě i obory, kde je plnohodnotná atestace např. za 3 roky (praktické lékařství), ale těch je minimum. Než se k atestaci dohrabete, tak si pořádně zapracujete, odsloužíte hodně nočních služeb a pracujete-li v okresním špitále, pak si pěkně zastážujete na vyšších pracovištích (měsíce až roky dle oboru). A když to všechno dáte dohromady, tak je vcelku reálná šance, že vás z atestace vyrazí (např. v interně věc běžná) a máte další rok nervozity a nejistoty k dobru. Odatestováno tak máte cca ve 31-32 letech, někdy později.
 
Po atestaci hurá na dítě, ideálně tedy na dvě děti, což je v České republice oblíbené číslo. Jenže otěhotnět ve 32 letech, to už není zase úplná samozřejmost. Jistě, někdo má štěstí, ale znovu opakuji - není to samozřejmost. Pak může nastat běhání po doktorech, věci jako umělé oplodnění, riziková těhotenství, potraty, apod. Když se potom dítě / děti podaří, znamená to nejen velké osobní štěstí, ale i ztrátu kontaktu s praktickou medicínou na několik let. Pokud pracujete někde na okrese, tak je to vcelku jedno, ale když jste na špičkové klinice, kde nejsou zrovna dobré vztahy, tak vás ostatní kolegové, se kterými jste zatím držely krok, snadno předběhnou.
 
Jistě je tu možnost mít děti hned po ukončení medicíny, nebo v průběhu prvních let v praxi ještě před atestací. Není to špatná volba, ovšem atestovat v 36-37 letech za současného stážování na vyšších pracovištích, nočního sloužení a starání se o malé děti taky není nic extra veselého. Obzvláště pikantní může být situace, kdy vás od atestace vyhodí nějaký machýrek  - všestranně aktivní velmi inteligentní profesor, který je třeba i mladší než vy.
 
Další možností je jít hned od začátku tvrdě za kariérou a na děti se vykašlat úplně. Tento způsob je podle mne stran pracovních úspěchů asi nejlepším řešením a hodí se pro prestižní pracoviště a kliniky, protože umožní udělat kariéru a zároveň nevede k tak velkému psychickému a fyzickému vyčerpání. Určitý problém nastane až při odchodu do důchodu, kdy žena zjistí, že je jaksi osamělá, a že svůj život v podstatě rozdala jiným lidem. Je to jistě hezké pomyšlení, ale ne každému bude vyhovovat. Abych jen trochu odbočil - na jedné přednášce o funkčních trávicích obtížích se jeden pan profesor dostal k problematice bolesti a následně k problematice umírání a smrti. Ukázal nám jeden slide v powerpointu, kde bylo pět nejčastějších věcí, kterých staří umírající lidé litovali. Bylo mezi nimi "Moc jsem pracoval(a)." a "Zanedbával(a) jsem svou rodinu.". Věta "Dal(a) jsem rodině přednost před kariérou a nemakal(a) jsem do sedření." tam tak nějak chyběla, Bůh ví proč tomu tak je.
 
Když si to výše přečtené promyslím, tak musím říct, že ženy v medicíně musí mít náš neskonalý obdiv a úctu, a že by se v našich končinách v oblasti vzdělávání jistě mělo hodně věcí změnit. Osobně předpokládám, že ke změnám v tomto ohledu jistě dojde, ale vsadím se, že spíše k horšímu.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů