Přesněji se nazývají gastroduodenální vředy, nacházejí se totiž jak v žaludku (gaster), tak v dvanáctníku (duodenum). Vřed je v podstatě hluboká eroze ve sliznici trávicí trubice. V naší populaci se vyskytuje relativně často, během života jím onemocní každý desátý člověk. Před probráním rizikových faktorů je dobré si uvědomit, že v žaludku proti sobě působí dvě síly úzce související s žaludeční sekrecí. Jsou zde faktory agresivní, které by mohly vést k poškození sliznice (sekrece kyseliny chlorovodíkové potřebné pro trávení) a proti nim působí faktory chránící sliznici (tvorba ochranné vrstvy na povrchu sliznice). Rizikové faktory vytvoří nerovnováhu v tomto systému ve prospěch agresivních faktorů a sliznice se začne poškozovat.
Příčiny: Příčin vzniku žaludečních vředů je celá řada a velmi často se jich u jednoho člověka vyskytne více najednou.
1. Potrava - Škodlivý může být zvýšený příjem alkoholu, uvažuje se i o škodlivosti kávy.
2. Léky - Velmi škodlivě na žaludeční sliznici působí kyselina acetylsalicylová a jí podobné nesteroidní protizánětlivé léky. Je to velká škoda, protože mají mnoho pozitivních účinků a hodně se užívají. Dříve se předpokládal i výrazně škodlivý účinek kortikoidů. Na jedné přednášce nám ale sdělili, že podle nových studií samotné kortikoidy sice neškodí, škodlivé jsou však v kombinaci s výše uvedenými protizánětlivými látkami.
3. Infekce Helicobacter pylori - Toto je novinka objevená relativně nedávno a v roce 2005 byla za objevení Helicobactera udělena Nobelova cena. Helicobacter pylori je bakterie schopná přežívat v kyselém prostředí žaludku. Je velmi rozšířená a nachází se v žaludcích asi poloviny populace v ČR. U některých lidí pak vede ke vzniku slizničního vředu. V žaludku může způsobit zánět sliznice a činí ji citlivější k působení žaludeční kyseliny. Tvorbu kyseliny navíc Helicobacter zvyšuje a tím je zánětlivě poškozován i dvanáctník. Zbývá znovu zdůraznit, že Helicobacter způsobí vřed jen u některých lidí, většina jeho nositelů žádný problém nemá.
5. Zvýšená hladina vápníku v krvi - Jakékoliv stavy spojené se zvýšením hladiny krevního vápníku zvyšují riziko vzniku vředů ve sliznici trávicí trubice.
6. Stres - Může mít vliv, protože ve stresových situacích se nám v žaludku zvyšuje tvorba kyseliny
7. Gastrinom - Gastrinom je relativně vzácný nádor, jehož buňky produkují hormon gastrin. Gastrin zvyšuje tvorbu žaludeční kyseliny a výrazně zvyšuje riziko vzniku vředu. Tento stav označujeme jako Zollinger-Ellisonův syndrom.
Pozn: Existuje pojem "stresové vředy" a trpí jimi často lidé po těžkých operacích a pacienti na JIP. Název je tak trochu klamný, nejde tu o to, že by tito lidé byli v nějakém psychickém stresu, jak ho známé my. Ve stresu je celý jejich organismus, který se snaží překonat důsledky závažného zdravotního stavu. Změny v jejich těle mohou vést ke změně prokrvení žaludeční sliznice a tím podlamují její přirozenou ochranu před kyselinou. Typickým příkladem je Curlingův vřed.
Projevy: Hlavním projevem je bolest břicha různého charakteru, která je lokalizovaná často do oblasti nadbřišku. U vředu v žaludku jde o bolest při příjmu potravy. Vřed v dvanáctníku naopak bolí nalačno a bolest se utišuje při příjmu potravy. Vřed nemusí jen bolet, ale může i začít krvácet, pacient začne zvracet krev nebo se v jeho stolici najde černá natrávená krev, případně dojde k obojímu. Při dlouhodobém průběhu vředu může dojít k jeho vrůstání do jiného orgánu. Vznikne tak např. píštěl žaludek-tlusté střevo. V nejhorším případě vřed praskne, což se projeví prudkou bolestí břicha, a může to skončit průnikem bakterií z protrhlé trávicí trubice do pobřišnice, následným zánětem pobřišnice a průnikem infekce do krve (sepse).
Diagnostika: Pro lékaře jsou významné zejména informace o bolestivých projevech souvisejících s příjmem jídla, případně informace o nálezu černé natrávené krve ve stolici. Nejlepší diagnostický výkon je pak gastroskopie, kdy se hadice endoskopu (ohebná hadice) s kamerou na konci vstrčí přes ústa a jícen do žaludku a pak i do duodena, přičemž lékař uvidí případné vředy na přilehlé obrazovce. Vzhledem k tomu, že podobu vředu může mít někdy i rakovina žaludku, je možné vzít endoskopem vzorek podezřelé tkáně a ten pak nechat prohlédnout patologem pod mikroskopem. Při prasknutí vředu má význam rentgen břicha, na kterém najdeme vzduch pod bránicí.
Prevence: Rozhodně lze doporučit nekouřit, omezit alkohol a stresové situace. Pokud má pacient od lékaře dlouhodobě předepsané nesteroidní protizánětlivé léky (případně v kombinaci s kortikoidy) z nějakého vážného důvodu, je zcela na místě současné přijímaní léků proti překyselení žaludku (viz. níže). Preventivní likvidace Helicobactera pylori je kontroverzní a není na ni jednotný názor.
Léčba: Při záchvatu bolestí břicha způsobených vředem se dají použít antacida, která sníží kyselost a na krátkou dobu pomohou. Situaci však neřeší. Nejpoužívanější a nejúčinnější jsou nyní tzv. blokátory protonové pumpy blokující sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Jsou dobré v prevenci i léčbě, dokonce i obrovské vředy se při užívání těchto léků zmenšují a mizí. Pokud je u pacienta s žaludečním vředem objeven Helicobacter pylori, měla by být součástí léčby i jeho likvidace. Na to se používají kombinace antibiotik. Chirurgická léčba se provádí jen výjimečně při nejzávažnějších komplikacích, jako je prasknutí vředu. Při operaci lze provést zašití prasklé žaludeční stěny, případně odstranění části žaludku. Detailnější informace o lécích proti pálení žáhy a žaludečnímu vředu najdete v tomto textu.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.healthline.com
