Skip to main content
 



Výhřez ploténky

Výhřez meziobratlové ploténky je velice častou příčinou bolestí zad a končetin a je jedním z nejčastějších důvodů hospitalizace pacientů na neurologických odděleních. stav je pro postiženého nejen výrazně nepříjemný, ale může mu způsobit i vážné ohrožení zdraví.

 

Příčiny: Meziobratlová ploténka je vazivová struktura, která se nachází mezi obratlovými těly. Ploténky jsou pružné a umožňují tak ohýbání páteře. Část ploténky může nicméně vyhřeznout do okolního prostoru, což může vést k zúžení míšního kanálu (prostor za tělem obratle, kudy prochází mícha) nebo utlačit nervové kořeny, které bočně vystupují z míchy v celém jejím průběhu. Nejlépe to lze pochopit z obrázku.

 

 

Schéma - Boční řez páteří s vyhřezlou

ploténkou utlačující míšní kanál

 

 

Vlastní příčina výhřezu nemusí být vždy zcela jasná. Předpokládá se vliv genetických předpokladů a důležité jsou zejména vlivy vnějšího prostředí, mezi které patří například některé manuální práce (zvedání těžkých předmětů, časté ohýbání apod.). Poměrně jasným rizikovým faktorem je stárnutí. S vyšším věkem klesá pružnost plotének a zvyšuje se riziko výhřezu. Nedostatek pohybu a cvičení je taktéž nežádoucí. Nemá-li člověk dostatečně vycvičený svalový aparát podporující správné postavení páteře, je jeho páteř i s meziobratlovými ploténkami více namáhána.

 

 

Projevy: Projevy výhřezu pochopitelně závisí na místě, kde k němu došlo. Výhřez je možný prakticky v jakémkoliv místě páteře, nejtypičtější je ovšem pro bederní a krční meziobratlové ploténky. V případě krční páteře jsou často postiženy nervy z ní vystupující, které inervují horní končetiny. Postižený pak trpí bolestmi krční páteře, které vystřelují do jedné či obou horních končetin. S tím mohou být spojené poruchy citlivosti a hybnosti rukou, někdy je přítomno brnění končetin. V oblasti bederní páteře mohou být podobným způsobem postiženy dolní končetiny. Spolu s bolestmi se mohou vyskytovat poruchy citlivosti a poruchy pohyblivosti - obtíže při chůzi.

Je-li výhřezem narušena dolní část míchy (míšní konus), může se objevit syndrom míšního konu s poruchou funkce svěračů. Důsledkem je inkontinence moči a stolice, které bývají u mužů doprovázené poruchami erekce. Pokud ploténka vyhřezne v dolní části bederní páteře nebo ještě níže v křížové oblasti, nemůže již poškodit míchu, protože ta konči v oblassti horní bederní páteře. Poškozeny však mohou být míšní kořeny v této oblasti za vzniku syndromu kaudy.



Diagnostika: Základem je neurologická anamnéza a vyšetření. Informace o charakteru obtíží spolu s fyzikálním vyšetřením může zkušenému neurologovi poměrně přesně vypovědět o předpokládaném místě postižení páteře. Že je příčinou právě vyhřezlá ploténka však musí potvrdit další vyšetření – zobrazovací metody. Rentgen páteře v předpokládaném místě spíše vylučuje jiné příčiny obtíží (zlomeniny obratlů, kostěné výrůstky obratlů apod.). Poměrně dobrou a dostupnou zobrazovací metodou je CT vyšetření páteře v úseku předpokládané poruchy a zřejmě nejpřesnější a nejspolehlivější metodou je magnetická rezonance páteře. Její nevýhodou je snad jedině o něco horší dostupnost.

 

Stupeň postižení periferních nervů (nejčastěji nervů dolních končetin) výhřezem si může neurolog ozřejmit vyšetřením nervosvalového přenosu pomocí EMG vyšetření. Dodejme jen, že subjektivní obtíže a bolestivost nemusí s tíží nálezu vždy korespondovat.

 

 

Léčba: Existují v zásadě dvě metody léčby. První je konzervativní postup spočívající v podávání léků a v rehabilitaci, druhou možností je operační řešení. O tom, jaký postup bude využit, rozhoduje neurolog na základě zkušeností, tíže pacientových obtíží a výsledků diagnostických metod.

 

Podávané léky zahrnují nejrůznější kombinace léků proti bolesti, při zhoršení obtíží se někdy pacient hospitalizuje na sérii speciálních analgetických infuzí, které se za hospitalizace podávají po 8-10 dnů. Léky se kombinují s dlouhodobou rehabilitací, která má za úkol zmenšit obtíže a zpevnit podpůrný svalový aparát páteře, což má snížit zátěž daného úseku páteře.

 

Operační řešení se provádí na neurochirurgických pracovištích, nutné je předoperační vyšetření a informovaný souhlas pacienta, který si je vědom možných rizik. Jde pochopitelně o zákroky v celkové anestézii (uspání). Operační rizika spočívají nejčastěji v následném krvácení, či v infekci. Vzhledem k tomu, že se operuje v těsné blízkosti míchy, je zde přítomno i (naštěstí jen velmi malé) riziko trvalého ochrnutí, či smrti. Vzhledem k tomu, že se na daných pracovištích jedná o relativně rutinní zákroky, jsou ovšem rizika nízká a sama možnost zbavit se nesnesitelných chronických obtíží za to riziko mnoha pacientům rozhodně stojí.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů