Skip to main content
 


Výhřez ploténky

Výhřez meziobratlové ploténky je velice častou příčinou bolestí zad a končetin a je jedním z nejčastějších důvodů hospitalizace pacientů na neurologických odděleních. stav je pro postiženého nejen výrazně nepříjemný, ale může mu způsobit i vážné ohrožení zdraví.

 

Příčiny: Meziobratlová ploténka je vazivová struktura, která se nachází mezi obratlovými těly. Ploténky jsou pružné a umožňují tak ohýbání páteře. Část ploténky může nicméně vyhřeznout do okolního prostoru, což může vést k zúžení míšního kanálu (prostor za tělem obratle, kudy prochází mícha) nebo utlačit nervové kořeny, které bočně vystupují z míchy v celém jejím průběhu. Nejlépe to lze pochopit z obrázku.

 

 

Schéma - Boční řez páteří s vyhřezlou

ploténkou utlačující míšní kanál

 

 

Vlastní příčina výhřezu nemusí být vždy zcela jasná. Předpokládá se vliv genetických předpokladů a důležité jsou zejména vlivy vnějšího prostředí, mezi které patří například některé manuální práce (zvedání těžkých předmětů, časté ohýbání apod.). Poměrně jasným rizikovým faktorem je stárnutí. S vyšším věkem klesá pružnost plotének a zvyšuje se riziko výhřezu. Nedostatek pohybu a cvičení je taktéž nežádoucí. Nemá-li člověk dostatečně vycvičený svalový aparát podporující správné postavení páteře, je jeho páteř i s meziobratlovými ploténkami více namáhána.

 

 

Projevy: Projevy výhřezu pochopitelně závisí na místě, kde k němu došlo. Výhřez je možný prakticky v jakémkoliv místě páteře, nejtypičtější je ovšem pro bederní a krční meziobratlové ploténky. V případě krční páteře jsou často postiženy nervy z ní vystupující, které inervují horní končetiny. Postižený pak trpí bolestmi krční páteře, které vystřelují do jedné či obou horních končetin. S tím mohou být spojené poruchy citlivosti a hybnosti rukou, někdy je přítomno brnění končetin. V oblasti bederní páteře mohou být podobným způsobem postiženy dolní končetiny. Spolu s bolestmi se mohou vyskytovat poruchy citlivosti a poruchy pohyblivosti - obtíže při chůzi.

Je-li výhřezem narušena dolní část míchy (míšní konus), může se objevit syndrom míšního konu s poruchou funkce svěračů. Důsledkem je inkontinence moči a stolice, které bývají u mužů doprovázené poruchami erekce. Pokud ploténka vyhřezne v dolní části bederní páteře nebo ještě níže v křížové oblasti, nemůže již poškodit míchu, protože ta konči v oblassti horní bederní páteře. Poškozeny však mohou být míšní kořeny v této oblasti za vzniku syndromu kaudy.



Diagnostika: Základem je neurologická anamnéza a vyšetření. Informace o charakteru obtíží spolu s fyzikálním vyšetřením může zkušenému neurologovi poměrně přesně vypovědět o předpokládaném místě postižení páteře. Že je příčinou právě vyhřezlá ploténka však musí potvrdit další vyšetření – zobrazovací metody. Rentgen páteře v předpokládaném místě spíše vylučuje jiné příčiny obtíží (zlomeniny obratlů, kostěné výrůstky obratlů apod.). Poměrně dobrou a dostupnou zobrazovací metodou je CT vyšetření páteře v úseku předpokládané poruchy a zřejmě nejpřesnější a nejspolehlivější metodou je magnetická rezonance páteře. Její nevýhodou je snad jedině o něco horší dostupnost.

 

Stupeň postižení periferních nervů (nejčastěji nervů dolních končetin) výhřezem si může neurolog ozřejmit vyšetřením nervosvalového přenosu pomocí EMG vyšetření. Dodejme jen, že subjektivní obtíže a bolestivost nemusí s tíží nálezu vždy korespondovat.

 

 

Léčba: Existují v zásadě dvě metody léčby. První je konzervativní postup spočívající v podávání léků a v rehabilitaci, druhou možností je operační řešení. O tom, jaký postup bude využit, rozhoduje neurolog na základě zkušeností, tíže pacientových obtíží a výsledků diagnostických metod.

 

Podávané léky zahrnují nejrůznější kombinace léků proti bolesti, při zhoršení obtíží se někdy pacient hospitalizuje na sérii speciálních analgetických infuzí, které se za hospitalizace podávají po 8-10 dnů. Léky se kombinují s dlouhodobou rehabilitací, která má za úkol zmenšit obtíže a zpevnit podpůrný svalový aparát páteře, což má snížit zátěž daného úseku páteře.

 

Operační řešení se provádí na neurochirurgických pracovištích, nutné je předoperační vyšetření a informovaný souhlas pacienta, který si je vědom možných rizik. Jde pochopitelně o zákroky v celkové anestézii (uspání). Operační rizika spočívají nejčastěji v následném krvácení, či v infekci. Vzhledem k tomu, že se operuje v těsné blízkosti míchy, je zde přítomno i (naštěstí jen velmi malé) riziko trvalého ochrnutí, či smrti. Vzhledem k tomu, že se na daných pracovištích jedná o relativně rutinní zákroky, jsou ovšem rizika nízká a sama možnost zbavit se nesnesitelných chronických obtíží za to riziko mnoha pacientům rozhodně stojí.

 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů