Verospiron je internistům velmi známý lék, který je jimi poměrně často předepisován. Patří mezi léky na odvodnění (diuretika) a jeho účinnou látkou je sloučenina spironolakton.
Princip: Spironolakton umí v organizmu blokovat účinek hormonu aldosteronu, který je produkován v kůře nadledvin. V ledvinách díky tomu zvýší vylučování vody a sodíku do moči, ale zároveň snižuje vylučování draslíku. Svým efektem se proto podílí na snižování krevního tlaku.
Využití: Verospiron podáváme u stavů se sníženou hladinou draslíku, můžeme ho použít jako lék na vysoký tlak a díky odvodňovacímu efektu uleví nemocnému se srdečním selháním. Poměrně velké dávky se podávají pacientům s jaterním onemocněním (cirhóza spojená s portálním přetlakem, otoky a ascitem), kdy jde až o stovky miligramů denně. Z hlediska endokrinologů se Verospiron podává u hyperaldosteronismu, což je stav se zvýšenou tvorbou aldosteronu v těle (např. při Connově syndromu).
Podávání: Závisí na předepisujícím lékaři, který se rozhoduje individuálně podle pacienta a jeho chorob. Dávka Verospironu se může pohybovat okolo 25 miligramů denně u srdečního selhávání a vysokého tlaku nebo až okolo 200 miligramů za den u cirhózy jaterní.
Nevýhody: Verospiron může u mužů způsobit zvětšení prsou, což se označuje jako gynekomastie. Kromě toho může Verospiron v kombinaci s jinými léky (např. ACE-Inhibitory) zvýšit hladinu draslíku příliš a vyvolat hyperkalémii. Riziko je vyšší u pacientů se selháváním ledvin.