Skip to main content
 


Urgent 12

12. Úraz elektrickým proudem + Vyhl. č. 50/1978 Sb.
v praxi pracovně lék. péče


Úraz elektrickým proudem znamená kontakt organizmu s elektrickou energií, která způsobuje poškození tkání. Platí, že kromě vzniku popálenin může dojít k narušení funkce svalové tkáně (myokardu) a nervové soustavy, hovoříme tedy o účincích tepelných (popáleniny) a dráždivých (křeče, poruchy vědomí, arytmie).

Příčiny: Nejčastější příčinou úrazu elektrickým proudem jsou různé elektrospotřebiče, méně často jde o důsledek použití policejního taseru, nebo elektrického paralyzéru. Zřejmě nejvzácnější je úraz bleskem.


Příznaky: Závisí na velikosti elektrického proudu, na době jeho působení, na místě vstupu a výstupu a na průběhu proudu organizmem. Rizikovější je střídavý proud, protože má silnější arytmogenní působení.

Krátký zásah proudem menší intenzity může způsobit pouze krátkodobou bolest bez dalších příznaků. Silný zdroj napětí obvykle způsobuje výraznější příznaky. V místě vstupu a výstupu mohou vzniknout popáleniny kůže a hlubších tkání. Narušení funkce CNS může vést ke krátkodobému bezvědomí, svaly na průběh proudu mohou zareagovat svalovou křečí. Nebezpečné je to zejména při sáhnutí na zdroj vysokého napětí, protože následná křeč neumožňuje zdroj pustit. Velmi nebezpečný je průchod elektrického proudu myokardem, kde může dojít k jeho poškození a-nebo vzniku závažných arytmií včetně rizika srdeční zástavy.

Nejvážnější úrazy elektrickým proudem (stožár vysokého napětí, kabina vlaku) způsobují rozsáhlé a těžké popáleniny a bývají kombinovány s traumatem vzniklým po souvisejícím pádu z výšky.

Pozn: Zcela specifickým problémem je spolknutí baterie, kdy může slabý elektrický proud narušit sliznici jícnu (nebo žaludku) a způsobit jeho perforaci.


Terapie: Nejprve je nutné zabránit dalšímu kontaktu se zdrojem elektrického napětí s přihlédnutím k vlastní bezpečnosti. U drátu elektrického vedení je přes linku 155 nutné oznámit situaci a nechat vypnout proud. Není-li to možné, je nutné se přibližovat velmi opatrně a pomalu, aby se nevytvořilo tzv. krokové napětí. Pokud se postižený člověk zdroje napětí křečovitě drží, je možné se pokusit přerušit kontakt úderem vedeným shora (ideálně dřevěný klacek).

Pokud došlo k srdeční zástavě, zahajujeme další postup klasickou resuscitací. Pokud je přítomna srdeční akce, je nutné dotyčného stabilizovat (kyslík, zajištění žilního vstupu, analgetika) a převézt do zdravotnického zařízení. Pokud došlo jen ke krátkodobé expozici elektrického proudu bez dalších následků, je vhodná pouze 24 hodinová monitorace ve zdravotnickém zařízení s kontinuální monitorací EKG.


Vyhl. č. 50/1978 Sb. v praxi pracovně lék. péče
Tak tohle byl docela oříšek, nemohl jsem dlouho nic sehnat. Proto mne napadlo kontaktovat prim. Lešovského z Kliniky pracovního lékařství VFN v Praze, který byl tak laskav a mailem mi odpověděl v tomto smyslu:

Ona vyhláška č. 50/1978 Sb., která ve svém znění s platnosti od 1. 9. 1982 platí bez další změny dosud, ve svém § 2 říká:

§ 2 Pracovníci uvedení v § 1 odst. 1 musí být tělesně a duševně způsobilí2) a musí splňovat podmínky stanovené touto vyhláškou."

Odkaz pod čáru č. 2 pak má znění:

2) Směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZd, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnic ministerstva zdravotnictví ČSR č. 17/1970 Věst. MZd ČSR, o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci, a metodické opatření č. 19/1970 Věst. MZd ČSR, o posuzování dočasné neschopnosti k práci.

Ony směrnice 49/1967, 17/1970 a metod. opatření 19/1970 platily ještě relativně nedávno, ale dnes již beze zbytku neplatí; byly nahrazeny zákonem č. 258/2000 Sb., § 37 Kategorizace prací, a hlavně zákonem č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách.

Víc se toho nikdy nepsalo a nepíše.

Doufám, že žádnou chytrou hlavu nenapadlo v tom vidět problém (v záležitosti "vyhláška č. 50/1978 Sb. v praxi pracovnělékařské péče"). V podstatě jde pouze o to, že posuzující lékař musí zhodnotit, zda ten, kdo má nějak pracovat s elektřinou na to má tělesně i duševně.

Jinak odpověď na otázku: vyhláška č. 50/1978 Sb. v praxi pracovnělékařské péče je dosti prostinká: Kdykoli může pracovník přijít s požadavkem posouzení i vzhledem k tomuto předpisu a ani to nemusí být vyučený elektrikář, který nedělá v práci nic jiného. Pro lékaře a jeho anamnézu-klinické vyšetření z toho neplyne nic navíc, všechny relevantní podklady pro stanovení závěru má nebo bude mít k dispozici stejně, bez ohledu na elektřinu. Žádná pomocná vyšetření nejsou potřeba (a ani relevantní), neplyne-li z anamnézy opak. Dovedeno do důsledků bych si však dokázal představit potřebu psychiatrického, neurologického či oftalmologického vyšetření.


Pozn. Štefánek: Pak jsem se ještě pana primáře zeptal na omezení práce se zdroji vysokého napětí u pracovníků s implantovaným KS a ICD, která dle mého názoru také souvisí, odpověď je tato:


Ne u zdrojů samotného napětí, ale potenciálně v elektromagnetickém poli. Zde bych situaci řešil požadavkem na kardiologa, který implantoval zařízení, na specifikaci, zda je to konkrétní použité zařízení náchylné na ovlivňování vnějšími zdroji - a zdroji čeho (frekvence, intensita). Výrobce zařízení jistě něco takového udává.

Obecně, z opatrnosti je žádoucí se takové expozici vyhnout, ale zcela živě si dokážu představit situaci, kdy v zájmu ochrany zdraví a života pacientova mu zakážu práci, kterou dělal celý život, a on s tímto bude hrubě nesouhlasit a obratem požádá o přezkoumání posudku.V praxi jsem dosud neměl potřebu toto řešit, avšak život je pestrý...


Panu primářovi Lešovskému tímto velmi děkuji za odpovědi :).
 
 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů