Skip to main content
 



Ultrazvuk - játra

Játra jsou základním orgánem zobrazovaným při ultrazvukovém vyšetření břicha. Vyšetřujeme je v poloze na zádech, případně v poloze na levém boku (lepší zobrazení jaterního hilu). Játra se vyšetřují vějířovitým pohybem sondy v podélné i příčné rovině. Jaterní hilus (vena portae, a. hepatica, d. choledochus) zobrazíme v pravém podžebří v rovině, kdy z transverzální roviny vychýlíme sondu cca od 45° po směru hodinových ručiček. Játra se mnohem lépe vyšetřují při nádechu.

 

Hodnoty:

Šíře jater: do 14cm (měříme ve výdechu v sagitální pravé medioklavikulární linii = MDCL)

Šíře vena portae: do 13-15mm (měříme 1,5cm od její intrahepatální bifurkace, někdy při vstupu do jaterního parenchymu)

Šíře ductus choledochus: do 6mm (do 9mm po CHCE)

Šíře jaterních žil: do 6mm jaterní žíly v periferii, do 10mm jaterní žíly v blízkosti VCI

 

Velikost jater měřená ve střední medioklavikulární čáře. V tomto

řezu se nám většinou podaří podélně zobrazit i pravou ledvinu.

 

 

Jaterní cévy - Jaterní žíly – anechogenní x Portální větve – mají ve stěně hyperechogenní „kolejničky“ (intrahepatální žlučovody a doprovodné tepny)

 

Odlišení jaterních žil od větví vena portae

 

 

Jaterní hilus – Jedná se o vstup vena portae a a. hepatica do jater a žlučovodu vystupujícího z jater. V tomto místě lze měřit velikost v. portae a zejména šíři d. choledochus. Obecně platí, že d. choledochus a a.hepatica se v tomto zobrazení nachází nad portální žilou. Odlišíme je od sebe např. barevným Dopplerem - a. hepatica vykazuje tok krve, d. choledochus nikoliv.

 

 

V jaterním hilu vidíme vtok v. portae do jater. Dvě tenké linky "nad" venou portae

 je a. hepatica a d. choledochus. Ze statického obrázku bez možnosti zkontrolovat

průtok je ovšem jejich odlišení prakticky nemožné.

 

 

Portální hypertenze – Nacházíme venu portae širší více než 15mm, splenomegalii a ascites (anechogenní tekutina v dutině břišní dobře viditelná okolo jater).

 

Jaterní kongesce při pravostranné kardiální insuficienci – Dochází k rozšíření periferních jaterních žil nad 6mm. Někdy lze zjistit fluidothorax l.dx. nad bránicí.

 

Rozšíření jaterních žil - Periferní žíly jsou zcela jistě nad 6mm,

žíly blízko vtoku do dolní duté žíly jsou jistě nad 10mm.

 

 

Steatóza jaterní – Echogenita jater se zvyšuje. Jaterní parenchym je světlejší než parenchym pravé ledviny, se kterou můžeme snadno srovnávat. Někdy jsou přítomny pouze mapovité oblasti ložiskové steatózy.

 

Steatóza jaterní - jasný rozdíl echogenity parenchymu jater a ledviny

 

 

Jaterní cysty – Jedná se o velice častý nález. Jsou to anechogenní ostře ohraničené kulovité pravidelné útvary v jaterním parenchymu. Často se za nimi nachází kužel dorzálního akustického zesílení.

 

Jaterní cysta - Je pravidelná, anechogenní, jasně ohraničená a při pozornějším

pohledu za ní uvidíme kuželovité projasnění (dorzální akustické zesílení)

 

 

Jaterní hemangiomy – Vypadají jako ostře ohraničená hyperechogenní ložiska.

 

Hemangiom jaterní - dobře ohraničený, hyperechogenní

 

 

Cirhóza jater – Při cirhóze nacházíme nepravidelné okraje jater (makronodulární, či mikronodulární cirhóza), jaterní žíly se spojují v tupých úhlech, kromě toho bývá zvýšena echogenita parenchymu a někdy se může parenchym zdát zrnitý. V pozdějších stádiích se zmenšuje velikost jater. obvykle nacházíme i známky portální hypertenze (ascites, dilataci v. portae, splenomegalii)

 

Cirhoza jater - Vidíme hyperechogenní parenchym

jater, nerovné okraje a ascites v okolí jater.

 

 

Dilatace žlučovodu - Je velmi důležitým nálezem a znamená rozšíření žlučovodu nad 6mm (nad 9mm u pacientů po CHCE). Nejčastěji je způsobena konkrementem nebo tumorem. Ultrazvuk ovšem nemusí příčinu vždy odhalit.

 

Dilatace žlučovodu - Je škoda, že jsem nesehnal podobně skvělý obrázek

v lepší kvalitě. Vidíme jaterní hilus, v něm venu portae a nad ní výrazně rozšířený

žlučovod. Zde ovšem vidíme i příčinu - hyperechogenní konkrement s dorzálním

akustickým stínem obturoval žlučovod.

 

 

Tumor jater – Jedná se o ložisko rozdílné echogenity vůči zbytku parenchymu. Může utlačovat sousední jaterní tkáň.

 

Primární tumor - Toto ložisko by mohlo být i metastázou, u paienta

byl nicméně  později verifikován primární hepatocelulární karcinom.

 

 

Metastázy jater – Jedná se o ložiska odlišné echogenity než je jaterní tkáň. Typický je pro ně hypoechogenní lem (halo). Centrálně mohou metastázy nekrotizovat.

 

Metastázy jaterní I - několik větších ložisek s periferním hypoechogenním lemem

 

Metastázy jaterní II - Jaterní parenchym je prakticky plný metastáz. Kromě

toho byla náhodně zachycena zřejmě nevýznamná cysta pravé ledviny.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů