Skip to main content
 


Tonutí

Tonutí je dramatická situace, při které hrozí průnik vody (či jiné tekutiny) do dýchacích cest. Nejčastěji se s ním setkáme v letních měsících, kdy se lidé nejčastěji koupou ve větších vodních plochách.

Příčiny: Příčin tonutí může být celá řada. Poměrně časté je vyčerpání při podcenění fyzických sil ve snaze uplavat příliš dlouhou vzdálenost, někdy se může spolupodílet náhlá křeč v dolní končetině. Speciálně při rychlém ochlazení těla (uhřátý člověk skočí do chladné vody) se může objevit slabost, porucha vědomí, nebo různé srdeční komplikace (včetně arytmií a infarktu), které riziko tonutí zvyšují. Zvláštní okolnosti tonutí představuje i poranění míchy (případně i mozku) při neopatrném skoku do neznámé vody.
 

Projevy: Tonoucí člověk obvykle panikaří a snaží se udržet na hladině, v řadě případů může ohrozit i potenciálního zachránce tím, že ho stáhne pod hladinu. Hlavním nebezpečím je vdechnutí tekutiny do dýchacích cest (aspirace), což jednak naruší výměnu dýchacích plynů a za druhé může způsobit reflexní stažení svaloviny hrtanu (tzv. laryngospasmus), který stav dále zhorší.
 
 
Komplikace: Základní komplikací je zástava okysličení mozku, která do několika minut vyústí do trvalého poškození mozku, případně dotyčného přímo usmrtí. I pokud je postižený včas zachráněn a mozek není poškozen, není vyhráno, protože se u dotyčného může rozvinout zápal plic z mikroorganizmů ve vdechnuté tekutině.

Při vdechnutí sladké vody se tekutina vstřebává do plicního řečiště a může způsobit „převodnění“ s rozvratem vnitřního prostředí. Při vdechnutí slané vody s vysokým obsahem soli vzniká opačný problém – působením osmotického tlaku je tekutina z krevních cév nasávána do dýchacích cest.

 
Terapie: Postiženého jedince je nutné zachránit, tj. dostat jej co nejrychleji z vody. Pokud nejsou přítomny známky základních životních funkcí, je nutno zavolat odbornou pomoc a zahájit neodkladně kardiopulmonální resuscitaci. Po zajištění základních životních funkcí je pacient hospitalizován na monitorovaném lůžku, v případě poruchy vědomí s narušeným okysličením tkání je intubován a připojen na umělou plicní ventilaci. Další postup záleží na vývoji stavu a přítomnosti případných komplikací. Největším rizikem je již výše popsané poškození mozku, jeho riziko je nižší při tonutí ve výrazně studené vodě, kdy současné podchlazení organizmu výrazně snižuje nároky mozku na kyslík.
 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů