Skip to main content
 


Terapie 29

29. Profylaxe malárie a cestovních průjmů

 

 

Profylaxe malárie

Malárie je infekční protozoární onemocnění vyvolané čtyřmi prvoky ze skupiny plasmodií:

 

plasmodium falciparum – tropická malárie (inkubační doba 9-14 dnů, záchvaty á 24 hod)

plasmodium vivax – malárie terciána (inkubační doba 12-17 dnů, záchvaty á 48 hod)

plasmodium ovale - malárie terciána (inkubační doba 12-17 dnů, záchvaty á 48 hod)

plasmodium malariae – malárie kvartána (inkubační doba 30-40 dnů, záchvaty á 72 hod)

 

Plasmodia jsou přenášena samičkou komáru rodu anopheles, k infekci člověka dochází při sání krve komárem. Plasmodia se krevním oběhem dostávají do jater, kde se množí, a po určité době pronikají do erytrocytů.

 

Malárie se vyskytuje ve většině subtropických a tropických států Afriky, JV Asii a Latinské Americe.

 


 

 

Příznaky

Onemocnění se projevuje záchvatovitým rozpadem erytrocytů v určitých časových periodách, tyto záchvaty jsou doprovázené horečkou, zimnicí, bolestmi hlavy, nevolností a zvracením.

 

Diagnostika

Diagnóza je možná parazitologickým vyšetřením vzorku krve.

 

Profylaxe

Vzhledem k nepříjemným příznakům a potenciálně letální tropické malárii je vhodná profylaxe při cestování do zemí jejího výskytu.

 

Profylaxe má více forem. První je expoziční profylaxe, která má zabránit vlastnímu poštípání komárem. Důležité je používání moskytiér, insekticidů a repelentů na exponované části těla. Aplikaci repelentu je nutné opakovat á několik hodin, není vhodná aplikace na ruce, kdy hrozí požití. Účinnými látkami repelentů jsou DEET, picaridin, EBAAP a DMP. Kontraindikací použití repelentu je věk pod 1 rok, dlouhodobé pobyty (kumulovaná toxicita) a těhotenství.

 

Dalším způsobem profylaxe je chemoprevence, což je pravidelné užívání léků s cílem zabránit rozvoji choroby. Chemoprofylaxe je přísně individuální a závisí na řadě faktorů (cíl pobytu, přesné místo pobytu, délka pobytu, riziko nákazy, roční doba, zdravotní stav a věk cestovatele, těhotenství apod.). Chemoprofylaxe se má u většiny preparátů začít užívat týden před vstupem do malarické oblasti a ukončit až 4 týdny po jejím opuštění.

 

Užívané látky

chlorochin (Delagil) – 2 tbl 1x týdně

meflochin (Lariam) – 1x týdně

doxycyklin – 1x denně

atorvaquon/proguanil (Malarone) – 1x denně (1 den před vstupem, 7 dnů po opuštění!)

 

 

Profylaxe cestovních průjmů

Cestovatelský průjem je obecné označen pro průjmové onemocnění, které se objevuje u turistů v zahraničí. Cestovatelský průjem nemá jedno konkrétní vyvolávající agens a může být způsoben bakteriemi (50-70% - e.coli, camylobacter, salmonela, shigella), viry (cca 20% - rotaviry, noroviry) i prvoky (giardia intestinalis, améby aj.). Nejvíce ohroženi jsou lidé cestující do rozvojových zemí, do zemí lokalizovaných v subtropech a tropech a u jedinců přicházejících do bližšího kontaktu s místními obyvateli, jídlem a nebalenými tekutinami (tj. baťůžkáři).

 

Stran geografického je nejvyšší riziko v Arice, JV Asii, Latinské Americe a v zemích Blízkého a Středního východu.

 

Podle klinického obrazu rozlišujeme vodnaté průjmy (při známkách dehydratace hovoříme o cholerigeních průjmech), dysenterické průjmy (tenesmy, krev ve stolici) a chronické průjmy (často parazitární).

 

Základem prevence cestovatelského průjmu je omezení rizika potíží potravy nebo tekutin kontaminovaných mikroorganizmy. Ideální je pít pouze balenou vodu, u které je riziko kontaminace nižší, velký pozor je nutné dát na led přidávaný do nápojů a vodu užívanou při čištění zubů a zapíjení léků. Před konzumací jídla a pití je nutné si umýt ruce mýdlem. Pokud je člověk okolnostmi donucen pít v přírodě vodu z neznámého zdroje, doporučuje se ji nejprve převařit. Potravu je nutné jíst dostatečně tepelně upravenou, zejména maso. Z ovoce jíst jen to, které lze před požitím oloupat.

 

Při rozvoji cestovatelského průjmu je nutná dostatečná hydratace. Průjem obvykle sám odezní, lze samozřejmě zaléčit standardně jako běžný průjem necestovatelský - např. Smecta, Hylak a střevní dezinficiens (Endiaron, Ercefuryl). Z antibiotik je vhodnou volbou rifaximin (Normix), pro VPL je nicméně t.č. (2019) preskripční omezení. Pokud průjem trvá delší dobu a nereaguje na léčbu, je vhodné vyhledat pomoc místního zdravotnictví.

 

Profylaktické podávání ATB se nedoporučuje pro riziko nežádoucích účinků převyšujících benefity, i když lze zvážit při cestování do rizikových oblastí u HIV+, diabetiků a osob s chronickým střevním postižením. Možností je cotrimoxazol 960 mg 1x denně, nebo rifaximin 200 mg á 12 hod.

 

Očkování

Při plánovaném cestování s kojencem lze zvážit očkování vakcínou Rotarix proti průjmovým onemocněním vyvolaným rotaviry. Existuje také perorální vakcína proti choleře (Dukoral - pro dospělé 2 dávky s rozmezím cca 1 týdne). Z prevence dalších nákaz z kontaminovaných potravin se doporučuje zvážit očkování proti hepatitidě A a břišnímu tyfu, ačkoliv zde již nejde o problematiku cestovatelského průjmu.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů