Skip to main content
 



Syndrom nadměrné sekrece antidiuretického hormonu - SIADH

Syndrom nadměrné sekrece antidiuretického hormonu je velmi složitě znějící název, který je běžně znám pod zkratkou SIADH (Syndrome of inappropriate antidiuretic hormone secretion). Syndrom ovlivňuje celou řadu orgánových systémů a je dobré o něm mít alespoň základní povědomí.
 
Příčiny
Antidiuretický hormon (ADH) je hormon tvořený v podvěsku mozkovém (hypofýze), který ovlivňuje metabolizmus vody a snižuje ztráty tekutiny v ledvinách. Nadměrná tvorba ADH byla pozorována u řady onemocnění mozku (stavy po úrazech hlavy, mozkové nádory, záněty mozkových blan a záněty mozku, hydrocefalus, krvácení do hlavy, roztroušená skleróza, apod.), u některých zhoubných nádorů (jako tzv. paraneoplastický syndrom) a při podávání některých léků (antibiotika, antiepileptika, antidepresiva a další).
 
 
Princi a projevy
Nadbytek ADH sníží ztráty vody do moči a tekutina se mírně začne hromadit v krevních cévách. Nejpatrnějším důsledkem je „naředění“ krve s poklesem koncentrace sodíku (hyponatrémie). Vzhledem k většímu objemu tekutiny v krevních cévách začne tělo vytvářet z množství tzv. natriuretických peptidů, které zvyšují vylučování sodíku do moči. Tato reakce je nežádoucí, protože hyponatrémii dále prohlubuje.
 
Rozvrat vnitřního prostředí je spojen s celkovou nevůlí, nechutenstvím, bolestmi a motáním hlavy, se stavy zmatenosti, svalovou slabostí a zvýšeným rizikem vzniku epileptických záchvatů. Nebezpečnou komplikací je otok mozku s bezvědomím a smrtí. Dodejme, že hromadění tělesné tekutiny nebývá natolik viditelně, že by u SIADH začaly vznikat viditelné otoky tkání.
 
Pozn: Existuje podobný stav označovaný jako „cerebral salt-wasting syndrom“, u něj však dochází k nadměrným ztrátám vody a sodíku z těla. Výsledkem je hyponatrémie stejně jako u SIADH.
 
 
Diagnostika
Základem je laboratorní vyšetření krve, kde najdeme sníženou koncentraci sodíku (hyponatrémii) a současně najdeme lehce zvýšenou koncentraci sodíku v moči. Z krve lze zjistit i zvýšenou koncentraci antidiuretického hormonu. Při podezření na SIADH je důležité provést vyšetření mozku a plic k vyloučení jejich onemocnění ( CT vyšetření, magnetická rezonance mozku, apod.).
 
 
Léčba
Při léčbě SIADH je zejména nutné snížit pacientovi příjem tekutin a udržovat jej na cca 1,5 litru denně. To je velký rozdíl oproti cerebral salt-wasting syndromu, kdy je nutno podávat nadbytek tekutin. Doplňování sodíku je možné zvýšením solením, nebo v akutnějších případech pomocí nízkoobjemových koncentrovaných infuzí, zvyšování hladiny sodíku v krvi musí být nicméně velmi pomalé. Poměrně dobrý efekt má i sloučenina tolvaptan, která blokuje receptory pro ADH, příkladem je lék Samsca.
 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů