Skip to main content
 


Stridor

Stridor je krátké odborné označení pro poměrně špatně popsatelný zvuk, který může vznikat během vdechu nebo výdechu, a který vzniká v souvislosti s onemocněními dýchacích cest. Kdo už stridor někdy slyšel však poměrně přesně ví, oč jde. Označit by se dal jako pískavý až chrčivý zvuk, který je slyšet už z dálky.

 

Příčiny

Stridor může vznikat jak při nádechu (inspirační stridor), tak při výdechu (exspirační stridor) a je způsoben významným zúžením nebo uzávěrem dolních dýchacích cest (průdušnice, průdušky).

 

1. Zúžení průdušek – Významné zúžení průdušek způsobuje výrazný výdechový stridor, kromě toho je člověk většinou dost dušný. Mezi příčiny tohoto stavu může patřit těžší astmatický záchvat a akutní zánět průdušek .

 

2. Útlak zvenčí – Průdušnice i průdušky mohou být stlačené zvenčí. Může jít například o výrazně zvětšenou štítnou žlázu, nádory krku a hrudníku (např. thymom, rakovina plic a rakovina jícnu utlačující průdušnici) a případně abscesy.

 

3. Vdechnuté cizí těleso – Pokud vdechnuté cizí těleso klade překážku vzduchu, pak opět vzniká stridor. Vdechnutí tělesa je spojeno s výraznou dušností a silným kašlem ve snaze těleso vykašlat.

 

4. Infekce – Stridor může doprovázet případy těžce probíhajícího zánětu záklopky hrtanové (epiglotitida) a u záškrtu. Vzhledem k očkování se nicméně počet případů v ČR snížil oproti minulosti na naprosté minimum.

 

5. Ochrnutí hlasivek – Nehybné ochrnuté hlasivky kladou překážku vzduchu proudícími v dýchací trubici a vyvolávají mimo jiné stridor. Kromě toho může být postižený člověk dušný a má potíže při mluvení.

 

6. Tracheomalacie – Tento stav znamená změknutí chrupavek stabilizujících průdušnici. Vlivem tlakových změn pak oslabená průdušnice při výdechu kolabuje a objevuje se výdechový stridor.

 

7. Vrozené vady – Pokud je průdušnice nebo průdušky zúženy nějakou vrozenou vadou (buď vada dýchacích cest, nebo útlak nějakou vadně uloženou tkání zvenčí), objevuje se stridor již u malých dětí. Příkladem je například tzv. laryngomalacie nebo chybně uložené hrudní cévy, které utlačují průdušnici.

 

 

Diagnostika

Člověk se stridorem je většinou vyšetřen ORL lékařem (ušní-nosní-krční) nebo plicním lékařem. Důležitý je poslech dýchání fonendoskopem a u ORL lékaře i vyšetření horních dýchacích cest a začátku dolních dýchacích cest až po hlasivky metodou známou jako laryngoskopie. Pokud je podezření na útlak dýchacích cest zvenčí, doplňuje se ještě vyšetření krku a hrudi zobrazovacími metodami (ultrazvuk, rentgen plic, CT vyšetření). Další vyšetřování pak obvykle závisí na výsledcích těchto vyšetření. 

 

 

Léčba

Stridor je pouhý příznak, a proto ho neléčíme. Léčíme vyvolávající příčinu, je-li to možné, a při úspěšné terapii stridor vymizí. Je-li přítomna jakákoliv překážka, která kromě stridoru způsobuje dušnost ohrožující člověka na životě, pak je nutné dle situace a možností buď pacienta zaintubovat, nebo provést akutní tracheostomii.


Zdroje
https://www.healthline.com
https://en.wikipedia.org

 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů