Skip to main content
 


Status epilepticus

Tento text je doplněním rozsáhlejšího článku o epilepsii, který doporučuji přečíst také.

 

Status epilepticus je označením pro smrtelně nebezpečnou situaci, kdy u epileptika trvá epileptický záchvat déle než 30 minut nebo pokud se začnou opakovat záchvaty rychle po sobě, aniž by mezi nimi nemocný nabyl vědomí, a trvá-li tato situace opět déle než 30 minut.

 

Příčiny: Série záchvatů má stejnou příčinu a vyvolávací podněty jako klasický epileptický záchvat, tj. narušené buňky v mozku vysílající epileptický signál při určitém vyvolávajícím podnětu (nedostatek spánku, alkohol, pohled na blikající světlo apod). Status epilepticus může u epileptika vzniknout i v případě, že si náhle vysadí léky na epilepsii. Na konkrétnější popis příčin vás odkazuji na obecný článek o epilepsii.

 

 

Projevy: Status epilepticus má obvykle podobné projevy jako dlouho trvající epileptický myoklonický záchvat. To znamená, že člověk ztratí vědomí, upadne a má svíjí se na zemi v křečích. Na druhou stranu se mohou vyskytnout i formy bez křečí, které však nejsou o nic méně nebezpečné. Stav může být spojený se zvýšením tělesné teploty nad 38°C.

 

 

Komplikace: Nebezpečnost tohoto stavu je v jeho dlouhém trvání. Během status epilepticus může dochází k zástavě dechu, což může vést k trvalému poškození mozku nedostatkem kyslíku. Křeče svalů mohou způsobit jejich poškození a celý stav může vyústit do naprostého rozvratu vnitřního prostředí včetně nerovnováhy minerálů a v následné selhání životně důležitých orgánů. Kromě toho  existuje poměrně velké riziko vzniku otoku mozku se vznikem nitrolební hypertenze, ostatně proto může vyvstat nutnost přímé monitorace nitrolebního tlaku.

 

 

Prevence: Člověk, který má epilepsii diagnostikovanou, by se měl snažit nevyvolávat u sebe záchvaty a tím současně snižovat riziko vzniku status epilepticus. Důležité je správně užívat antiepileptika v čase a dávce, kterou určil lékař, a nikdy je bez jeho vědomí nevysazovat. Kromě toho je důležité se vyvarovat alkoholu, mít dostatek spánku a stanovit si pevný denní režim. Vhodné je vyhýbat se místům, kde se může nemocný setkat s blikajícími světly. Návštěva diskotéky není pro epileptika právě ten nejlepší nápad.

 

 

Léčba: O léčbě se není potřeba až tak rozepisovat, běžní lidé stejně nemohou moc udělat. Mohou jedině odstranit předměty, o které by se mohl epileptik poranit a pak musí urychleně zavolat RZP. Jedině lékaři mohou tento stav zvládnout – odborná pomoc spočívá v podání tlumících léků, v podání léků uvolňujících napětí svalů (myorelaxancia) a v podání antiepileptik. Všechny léky je nutno podat do žíly či do svalu, protože nemocný ústy nic nepřijme. Obě aplikace mají ovšem nevýhody – do žíly člověka při záchvatu není právě snadné se trefit a ze stažených křečujících svalů se léky hůře vstřebávají. Obvykle je nutné nemocného zaintubovat a napojit na umělou plicní ventilaci. V případě zvýšené teploty lze pacienta chladit. Nutno podotknout, že i přes maximální péči končívá status epilepticus mnohdy špatně - smrtí nebo trvalým poškozením mozku.

 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů