Skip to main content
 



Scintigrafie

Scintigrafie neboli zkráceně „scinti“ je základní vyšetření v nukleární medicíně. Ve skutečnosti se ovšem jedná o celou skupinu vyšetření různých orgánových systémů, jak si povíme dále.

 

Princip: Základním principem je podání radiofarmaka a následně sledování jeho rozmístění v těle. Radiofarmakum je radioaktivní látka, která má krátký poločas rozpadu, tj. její radioaktivita velmi rychle vymizí. Používají se radioaktivní formy nejrůznějších prvků – technecium, thalium, krypton apod. Způsob jejich aplikace také není jednotný. Některá radiofarmaka se aplikují do žíly, jiná se vdechují – závisí na konkrétním typu vyšetření. Scintigrafie pak funguje na tom principu, že určitá radiofarmaka se více či méně hromadí v místech některých chorobných procesů.

 

 

Využití: Největší využití v klinické praxi má scintigrafie kostí, skeletu a myokardu (srdečního svalu). Kromě toho se však provádí i scintigrafické vyšetření jiných orgánů a celotělové scany.

 

1. Scintigrafie plic – Tato metoda má velký význam v diagnostice plicní embolie. V ideálním případě provádíme tzv. ventilačně-perfuzní scan (V/P scan). Při ventilačním testu vdechuje pacient radiofarmakum a pak se provedou snímky plic. Radiofarmakum svýým rozvrstvením ukáže, které části plic jsou vzdušné, a které nedýchají. Při perfuzním scanu se radiofarmakum aplikuje do žíly a pak na snímcích sledujeme průtok krve plícemi. Nakonec výsledky obou vyšetření spojíme. Plicní embolie je charakteristická uzávěrem plicních tepen krevními sraženinami, v určitých částech plic proto vymizí krevní průtok (výpadek perfuze), ale vzduch se do plicních sklípků v těchto částech dostane (ventilace je zachována).

 

2. Scintigrafie myokardu – Využíváno je thaliové radiofarmakum, které se aplikuje do žíly a pak sledujeme jeho rozvrstvení v srdci, kdy nízkou koncentraci nalezneme v místě poinfarktových jizev a místech s nedostatkem kyslíku (tj. oblastí postižených ischemickou chorobou srdeční).

 

3. Scintigrafie kostí – V tomto případě se podá radiofarmakum a následně se sleduje jeho rozložení v kostech. Nejrůznější nemoci včetně zánětů kostí, zlomenin a nádorových procesů včetně kostních metastáz je spojeno se změnami koncentrace radiofarmaka v daném místě.

 

Pozn: Zajímavý rozdíl scintigrafie oproti CT vyšetření či rentgenu je v tom, že u scintigrafie vychází záření z pacienta (radiofarmakum) a přístroj toto záření zachytává. U rentgenu a CT vyšetření vychází záření z vyšetřovacího přístroje.

 

 

Příprava: Žádná zvláštní příprava není obvykle nutná, v některých případech však musí být pacient před vyšetřením nalačno.

 

 

Nevýhody: Jistou nevýhodou je vystavení pacienta radioaktivním látkám, dávka ozáření je však velice nízká.

 

 

Výhody: Vyšetření je snadné, pro pacienta nezatěžující, nebolestivé a dokáže nám popsat celou řadu chorobných stavů.


Zdroje
https://www.cancer.gov
https://www.radiologyinfo.org

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů