Skip to main content
 

Rakovina plic

Obecně o rakovině a jejích formách, příčinách a léčbě si můžete přečíst v mém obsáhlejším textu s názvem rakovina.

 

Rakovina plic je v našem státě jednou z nejčastějších forem rakoviny. Jak je i pro jiné nádory typické, bývá nalézána až v pokročilých stádiích, kdy je léčba již obtížná. Vyskytuje se častěji u mužů, ale neustále vzrůstá i její četnost u žen.

 

 

Příčiny: Existuje více forem rakoviny plic a stejně tak i možných rizikových faktorů. To ovšem nemění nic na tom, že hlavní z nich je kouření. Skoro každý nemocný s rakovinou plic je silný kuřák. To na druhou stranu neznamená, že každý silný kuřák onemocní. Navíc je i malá skupina lidí, kteří rakovinou plic onemocní, ačkoliv jsou nekuřáci. Jisté riziko představuje vdechování radioaktivních částic (vězni z uranových dolů) a částic některých kovů (nikl, arsen). Někdy je příčina vzniku této rakoviny zcela neznámá.

 

K tomu kouření: Předpokládá se účinek dlouhodobého kouření. Riziko vzniku rakoviny je velmi vysoké asi u 150,000 vykouřených cigaret za život. To se zdá hodně, ale když vezmeme např. 15 cigaret denně od 18 let, tak se ke 150 tisícům dostaneme asi ve 45. roce věku. To není zrovna hezký věk na umírání. Jiná možnost výpočtu rizika se stanovuje pomocí tzv. balíčkoroků. Jeden balíčkorok znamená, že člověk kouřil jeden rok jednu krabičku denně (nebo 2 krabičky půl roku, nebo půl krabičky 2 roky). Když u konkrétního člověka sečteme počet jeho balíčkoroků + jeho věk a získáme číslo vyšší než číslo 70, je riziko vzniku rakoviny plic velmi velké.


Uvedu příklad: 50letý člověk od svých 20 let věku vykouří krabičku cigaret denně. Kouří 30 let a proto je jeho hodnota 30 balíčkoroků. Tu sečteme s jeho věkem a vychází nám 50+30=80. 80 > 70 a proto je tento člověk ve velkém riziku.

 

 

Projevy: Zpočátku se tento nádor prakticky neprojevuje nebo se projeví dráždivým kašlem. Vzhledem k faktu, že kašel je pro těžší kuřáky typický, není toto příliš konkrétní příznak. Velmi varovné je vykašlání byť i jen trochy krve. Může se jednat o normální chrchel (krásné české slovo, že?), který však obsahuje několik nitek krve, jindy může být této krve podstatně více. Je to opět neurčitý příznak, ale starší kuřák by měl v této chvíli zpozornět a vyhledat lékaře. Pokročilé projevy jako je bolest při dýchání, dušnost, hubnutí, únava a jiné nastupují až v pozdních fázích onemocnění.

Existuje i speciální forma rakoviny plic známá jako malobuněčný karcinom. Pro něj je typický i častý výskyt tzv. paraneoplastických příznaků (viz. příslušný text).

 

 

Diagnostika: Podezření při výskytu výše uvedených projevů se potvrzuje rentgenem plic, který je dobré dělat ve dvou projekcích (předozadní a boční snímek). Relativně přesné informace o rozsahu nádoru nám přinese CT vyšetření hrudníku. Kromě toho se dělá bronchoskopie a bronchoalveolární laváž. Je to endoskopická metoda, kdy se ohebná hadice endoskopu zavede cíleně do části plic, kde je podezření na nádor. Do této části se endoskopem vypustí určité množství tekutiny, které se zase rychle odsaje. Pod mikroskopem se pak tato tekutina vyšetřuje a hledají se v ní nádorové buňky - tzv. cytologie. Najdeme-li přímo v dutinách dýchacích cest nádorovu tkáň, můžeme pomocí bronchoskopu její malý kousek odštípnout a poslat na histologické vyšetření. V některých nejasných případech lze v diagnostice využít i tzv. mediastinoskopii.

 

 

Prevence: Hlavní je nekouřit nebo s kouřením přestat, v průmyslových závodech při práci s výše uvedenými kovy je nutné zachovávat bezpečnost práce a používat ochranné pomůcky.

 

 

Léčba: Pokud se nádor povede nalézt v počátečním stádiu, lze jej často řešit chirurgicky (obvyklou chirurgickou metodou je plicní lobektomie). To je také ta nejúčinnější možnost. V pokročilých stádiích se užívá i radioterapie a chemoterapie v kombinaci s chirurgickou léčbou či bez ní. Na malobuněčný karcinom se s oblibou používá chemoterapie ve všech stádiích, malobuněčný karcinom je na ni totiž velmi citlivý. Dodávám jen, že klíčové je objevit nádor včas, dokud se dá řešit chirurgicky. Ostatní možnosti léčby mají méně uspokojivé účinky a prognóza pacientů je výrazně horší.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů