Skip to main content
 



Pediatrie

Pediatrie (předstátnicová stáž + SRZk)

 

A je to tady. Konečně mám možnost napsat něco o stáži a státní zkoušce z pediatrie. Slýchávám o ní průběžně velmi ošklivé věci již několik let a jak jsem nedávno zjistil, jméno pana přednosty prof. Zemana znají již i někteří informovanější prváci. Co si budeme nalhávat, pediatrie je velký strašák, prof. Zeman má mezi studenty pověst...no, nebudu hned v úvodu sprostý, ale řekněme velmi špatnou pověst a já myslím, že je vhodné o tom všem konečně napsat a zveřejnit delší pojednání.

 

Pediatrie je délkou stáže dost rozsáhlý předmět, trvá celých 7 týdnů. Rozpis výuky najdete na stránkách ústavu a bude asi chvíli trvat než se v něm zorientujete. Ve zkratce to vypadá asi takto: Stážující kruhy se rozdělí na několik skupin. Každý den se začíná od 8:00 společnou přednáškou (neboli seminářem) a pak od 10:00 jednotlivé skupiny pokračují stážemi.

 

Stáže se konají na mnoha místech: 1 týden kojenecké oddělení, 1 týden odd. starších dětí, 1 týden ambulance, 1 týden stáž v Thomayerově nemocnici, 1 týden stáž na novorozeneckém oddělení na Apolináři a 1 týden stáž na ARO. Výjimkou je každý týden úterý, kdy jsou 2 přednášky za sebou.

 

Kromě tohoto má každá skupina dvě nepovinné, ale doporučené odpolední vizity na 1. a 2. oddělení. Jedna je ve středu (ta je spojená s RTG vizitou) a jedna je ve čtvrtek. Ty vizity spočívají v tom, že prof. Zeman a doc. Hoza s doktory daného oddělení probírají případy jednotlivých pacientů někde na kuchyňce. Trvalo to pokaždé asi do půl čtvrté a bylo to víceméně na nic. Během půlhodiny přestanete vnímat, upadnete do polospánku a nic z toho nemáte.

 

 

Přednášky:

U těch bych se trochu zastavil. Na přednášky doporučuju chodit, protože jsou vesměs dost kvalitní, řeknou vám tam dost podstatných věcí a mnohdy naznačí, co se po vás bude chtít u zkoušky. Musím moc pochválit zejména pana primáře Frühaufa, který měl skvělé a vtipné přednášky, a který se na rozdíl od mnoha ostatních pracovníků na KDDL nebere zase tak vážně. Velmi dobrá byla i přednáška pana as. Vobruby z ARO.  

 

 

Přednášky prof. Zemana a prof. Zeman vůbec:

Pan profesor Zeman má během stáží celkem 3 přednášky (všechny v úterý). Podle mého názoru mají víceméně jediný cíl - pan profesor se bude snažit vás trochu vystresovat a jemně vám naznačit, jací jste hlupáci a jak neumíte uvažovat. A jde mu to dobře. Pan profesor má rád ten styl, že nadhodí nějakou problematiku a pak vás vyvolává a nechá říkat své názory a dohadovat se mezi sebou. Může se vám stát také to, že vás ze semináře vyhodí. Ano, i to se děje, a osobně jsem byl přítomen tomu, když na druhém semináři vyhodil prof. Zeman jednoho kolegu, který nebyl schopen z hlavy správně říct, kolik měří 6leté dítě centimetrů. Mimoto musím upozornit, že si pan prof. Zeman na dvou z oněch tří seminářů udělal svoji vlastní prezenci se slovy, že to není soupis těch, co tu jsou, ale těch co tu nejsou. Bůhví, co tím myslel. Může to pak chybějícím zavařit u zkoušky? Ovšem že může, ale podle mne spíš jen tak straší.

 

Za co bych chtěl panu profesorovi bez jakékoliv ironie poděkovat je to, že mně úspěšně vtloukl do hlavy, abych si u jednotlivých pacientů a symptomů kladl často otázku Proč?. Cítím, že mě to docela obohatilo.

 

Ačkoliv bych tedy závěrem ve vztahu ke studentů ohodnotil profesora Zemana jako nevyzpytatelného zkoušejícího s psychopatickými sklony (strašně, ale fakt strašně mi připomíná doktora House :-) ), jeho chování k dětským pacientům se mi velice líbilo.

 

Pozn: Zde najdete obsah přednášek pana profesora. Podívat se na ně můžete zde.

 

Z čeho se učit:

Na přednášce nám bylo doc. Doležalovou řečeno, že jediná oficiálně doporučená učebnice je anglická cca. 1000stránková učebnice od Nelsona. Nejsem hnidopich a cizojazyčné učebnice mi vůbec nevadí. Ale dát drahou, v knihovně se téměř nevyskytující a rozsáhlou anglicky psanou učebnici jako jedinou doporučenou literaturu považuju minimálně za podivné. Pan profesor nám na přednášce srdečně oznámil, že to je náš problém. To sice bylo hezké, ale situaci to moc neřešilo. Samozřejmě se z Nelsona skoro nikdo neučil (kdo by na něj měl peníze a kdo by měl čas luštit během 7týdnů angličtinu?), já se učil zejména z výpisků Jirky Beneše (1. část a 2. část) a pak z přednášek. Kromě toho z Šašinky a Stožického. Hrodka jsem si půjčil, ale prakticky jsem tuto monstrózní učebnici neotevřel.

Doporučit mohu učebnici Lebl / Provazník: Preklinická pediatrie. Je v ní základ, tj. důležité hodnoty a propedeutika. Já jako správný šprt jsem ji částečně přelouskal o víkendu před začátkem pediatrie a velmi se mi to pak hodilo.

 

 

Stáže:

Stáže byly dobré, nemám k nim moc co říct. Asistenti se víceméně chovají vstřícně. Nějaké výjimky se najdou, ale nic, co by stálo za řeč. Jedna skupinka měla nějaký nepříjemný výstup s paní as. Kytnarovou na I. kojeneckém oddělení, ale moje skupina s ní vždycky vycházela dobře.

Na stáže na KDDL se převlékáte v šatně, která se nachází hned vedle přednáškové místnosti. Klíč od ní vám vydají za průkaz studenta ve vrátnici. V šatně se kradlo a tak si tam nic cenného nenechávejte.

 

Jeden den je stáž na kojeneckém ústavu. Lidi tam jsou velmi příjemní, ale je problém kojenecký ústav najít. Buď lze dojet jakýmkoliv busem z Kačerova k Thomayerově nemocnici a pak hledat Kojenecký ústav pěšky (půjdete pěšky opačným směrem, než je ona Thomayerova nemocnice). Lepší je jet ze stanice metra Budějovická autobusem (jehož číslo si už nepamatuji) na stanici Višňová. Tam vystoupíte z autobusu a po vaší pravé ruce se nachází velká žlutá budova připomínající zámeček. To je onen ústav.

 

 

Chorobopis - od roku 2018 je tvorba zápočtového chorobopisu zrušena a níže psané odstavce tak považujte pouze za vzpomínky bláhového starce.

(S chorobopisem se strašně moc nadělá. Někoho napadlo, že vás nechají vypracovat monstrum nazvané vzorový chorobopis. Mělo by se jednat o to, že si vyberete pacienta na oddělení (v jedné skupině nesmí mít  2 lidé stejného pacienta), toho vyšetříte, seženete si jeho chorobopis, z něj vypíšete jednotlivé věci, k tomu sepíšete diferenciální diagnostiku hlavního symptomu, který onen pacient měl a z toho všeho sesmolíte ten chorobopis.

 

Podle doc. Doležalové zodpovědné za výuku musí chorobopis obsahovat mj. toto: Jméno + příslušnost ke skupině (A-F), kompletní anamnézu, kompletní status praezens včetně růstových údajů (percentilové grafy, Tanner u dospívajících), souhrn vyšetření s výsledky, případně další doporučená vyšetření, nezapomenout zjistit FW (pokud není v chorobopisu, ptejte se sester), dif. dg. rozvaha, epikríza, doporučení dalšího postupu, použitá literatura...

 

(Mě ovšem některé z výše uvedených věcí chyběly a nikomu to nevadilo.)

 

Chorobopis můžete, ale nemusíte, dát asistentům ke kontrole, pak ho odevzdáte sekretářce a poslední 2 dny stáží ho pak vaše skupina prezentuje před nějakým asistentem (polovina lidí první den před jedním asistentem a polovina pak druhý den před jiným asistentem). Tato prezentace byla pro mě docela přínosná, protože se dělá formou velké vizity. Zejména musím pochválit prezentaci s paní as. Kytnarovou.

 

Známka z chorobopisu se skládá ze 3 částí a je u zkoušky naprosto nepodstatná:

 

1. část známky je vlastní chorobopis vám přiděleným asistentem

2. část známky je vaše prezentace chorobopisu

3. část známky je vaše aktivita během prezentace jiných chorobopisů (jak jste aktivní, jak a na co se ptáte, na jakou etiologii myslíte apod.).

 

Celkově je chorobopis dobrý nápad, mnohem lepší než test, který se psal dříve.

 

Přikládám anonymizovaný vzorový chorobopis kolegy Formola.

 

Pozn: Ne všichni asistenti jsou vašim snahám o tvorbu chorobopisu během stáží nakloněni. Když jsem poprosil jednu paní asistentku, aby mi během stáže vytiskla výsledky mé pacientky, tak protáhla obličej a řekla, že nás to bude zdržovat. S optimistickým úsměvem jsem řekl, že mi to nevadí. „Ale mě to vadí,“ prohlásila ona procítěně. Málem jsem jí v té chvíli litoval - ona se tak snaží a ten hnusný medik jí kazí výuku. Jen tak na okraj jsem o to samé den předtím požádal jednoho asistenta odpoledne po stáži a ten mi dal dost okatě a nepříjemně najevo, že na mně opravdu nemá čas. Tož někdy si prostě nepomůžete.)


Zápočtový test: Zápočtový test od roku 2018 nahradil výše zmíněnou tvorbu chorobopisu. Jde o multiple choice test psaný poslední den stáže, naštěstí seznam otázek i správných odpovědí je známý a je ke stažení na těchto stránkách.

 

Státní zkouška:

Rada na úvod: Jděte na ni hned ve zkouškovém týdnu po skončení stáže. K lidem, co jdou na první termín s jinou skupinou, se prý pan profesor na zkoušce chová o několik řádů méně hezky. Nemám tuhle informaci ověřenou, ale doporučuji neriskovat.

 

Státní zkouška je složena z části radiologické a pak z vlastní ústní zkoušky. Radiologická část je relativně neproblémová, ukážou vám RTG, CT nebo cokoliv jiného a vy to máte popsat a určit diagnózu. Je to celé uhozené na hlavu - během stáží máte 1 radiologický seminář, který jsem zhustil do tohoto dokumentu, ale v něm je probraný jen zlomek toho, co vám u zkoušky mohou ukázat. Problém je u doc. Hozy, který tyhle snímky zkouší osobně, a může vás na nich pěkně vykoupat, jako se to stalo i mně (Byla to moje chyba. CT hlavy novorozence s komorovým krvácením bylo v podstatě docela lehké, ale když předtím žádné podobné nikdy nevidíte, a pak to ve stresu musíte vymýšlet...). Nemám informace z druhé ruky rád, ale Jirka Beneš, kterému opravdu věřím, byl přímým svědkem toho, jak student po třech výborně zodpovězených otázkách u ústní zkoušky byl doc. Hozou na rentgenu vyhozen. Vůbec mě to nepřekvapuje a věřím tomu. U ostatních zkoušejících zkouší snímky přísedící a tam prý problémy nebývají.

 

V ústní části zkoušky se tahají 3 otázky a zkouší hlavně prof. Zeman a doc. Hoza. Někdy zkouší i paní doc. Houšťková z Thomayerovy nemocnice. Doc. Hoza a doc. Houšťková zřejmě zkouší klasicky, prof. Zeman má svůj trochu jiný přístup.

 

Já byl, jak jsem naznačil již výše, zkoušený doc. Hozou a vcelku to šlo. Pan docent nebyl sice nijak zvlášť příjemný a ochotně chytal za slovíčka, nicméně velké problémy nedělal a nezlikvidoval mě, i když k tomu měl příležitost. Dostal jsem sice za B, ale pocit, že se pohybuju nebezpečně blízko nad propastí, byl velmi silný. Když mě pak těsně před oznámením známky pan docent řádně zkritizoval za totálně zmršený popis snímku (a já uznávám, že oprávněně), tak jsem myslel, že letím. Když si uvědomím, že jsem si mohl vytáhnout těžší otázky, není mi moc dobře u srdce. U docenta Hozy se nenechte zmýlit tím, že je na přednáškách zdánlivě hodný a vtipný. U zkoušky takový moc není, nicméně se alespoň chová fér.

 

O doc. Houšťkové nevím skoro nic, ale vyhazovat umí taky dobře, to se nebojte.

 

Prof. Zeman je někdy v pohodě, ale mnohdy dokáže lidi velmi spolehlivě vydrtit. Co byste k němu měli bezpodmínečně umět: čísla, antropometrii, projevy kongenitální syfilis, propedeutiku (zejména detaily), klinické příznaky (velmi detailně, slovíčkaří na čemkoliv!) a některé recepty. Doporučuji vám stáhnout si tento dokument s čísly, vzorci, pravidly rehydratace a recepty, který jsem sesmolil. Za recepty děkuju kolegyním Pavle Umhöhové a Evě Šmidrkalové. To co pan profesor nejvíce chce, je klinický nález u dané nemoci a to opravdu detailně. Stává se, že nechá zkoušené u zkoušky sepisovat status praezenes nějakého fiktivního dítěte.

Ve svých psychopatologických momentech pak prý pan profesor pokládá otázky typu: Jaký je obsah tuku v mléku mrože? Kolik váží novorozená lama? Jaká je šířka trachey 3ročního dítěte? Kolik váží stolice 2letého dítěte s celiakií (To mám z opravdu důvěryhodného zdroje)? Kolika let se dožije krkavec?

 

Dodávám, že zase tak moc lidí od prof. Zemana nelítá, ale kdo ví, v jaké náladě na něj narazíte právě vy. Ve špatné náladě prý vyhazuje hodně. Ale znáte ta prý. Na našich termínech a na termínech skupiny před námi nevyhazoval až tak moc, to mohu potvrdit.


Doplnění 2018: Stran zkoušejících mi napsal jeden kolega, kterého na jeho přání nebudu jmenovat. Nu, nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř, cituji: "Dnes už je profesor Zeman ten nejlepší zkoušející, co vás tam může potkat. Všichni chtějí v závěru u zkoušky přímo jeho. Zatímco Zeman vyhazuje tak jednoho člověka na termín a ještě ve slušnosti. Takovy doc. Honzík z opravných druhých termínů vyhrazuje pokaždé 5/6. Letos první dva opravné termíny vyhodil všechny přítomné. Stačí mu nevyjmenovat všechny sérotypy v pneumokokové vakcíně či nevědět přesný laboratorní postup vyšetření karyotypu (alá histologie). Doc. Magner je u zkoušek velice arogantní, jizlivý a vyhazuje taky ve větším počtu než pan prof. Zeman. Nakonec jsme se všichni shodli, že u letošní státnice byl prof. Zeman nejhodnější. Jinak učebnici od Hrodka už mámě téměř zakázanou jako zastaralou a mohu potvrdit, že informace v ní skutečně již vůbec nestačí."

 

Ještě jednou a přehledně soubory ke stažení:

Anonymizovaný vzorový chorobopis kolegy Formola

Vypracovaná pediatrie I. = Jirka Beneš zase nezklamal...

Vypracovaná pediatrie II. = ...a já nechápu, jak to stihl sepsat.
Nové vypracované otázky z pediatrie 2018 (za zaslání děkuji kolegyni Kristýně Lavické)

Choroby a příznaky = seznam důležitých příznaků u důležitých nemocí v děteském věku

Čísla v pediatrii = Vypracoval jsem text obsahující řadu důležitých čísel, vzorců a pravidla rehydratace.

Čísla v pediatrii - vylepšená verze = Vylepšení v mém textu provedl kolega Viliam Masaryk, úpravy jsou udělané červenou barvou

Rtg seminář = Sepsal jsem ve zhuštěné formě obsah našeho rentgenového semináře.

Tabulka = Vytvořil jsem hned na začátku pediatrie takovou tabulku s některými antropometrickými hodnotami. Třeba se někomu bude hodit.

Pychomotorický vývoj = Tuto tabulku se doporučuji zběžně naučit.

 

 

Absence: Povolené jsou 2 absence, není však problém si nahradit další. Prezence se dělají jen na stážích, na přednáškách nikoliv (s výjimkou některých přednášek pana profesora Zemana).

 

 

Verdikt: Po tom, co jsem o pediatrii slyšel musím říct, že tak strašné to zase nebylo a zkouška byla sice o hubu, ale alespoň férová. Jsem nicméně hrozně rád, že už to mám za sebou.

Stejně jako u chirurgie bych si dovolil kritizovat RTG součást zkoušky. Proč nám proboha dáváte poznávat snímky, když během výuky se na to nebere ohled? Jistě, na pediatrii je jeden RTG seminář. Ten ale trvá cca hodinu a půl a pak už rentgen neuvidíte. Aby bylo jasno, tak rentgeny jsou podle mě velmi důležité, ale když už nás z nich zkoušíte, tak nás je prosím taky učte.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů