Skip to main content
 



Otok mozku

Otok mozku (mozkový edém) je specifickým otokem části těla. Ostatní oteklé orgány či tkáně se mohou relativně volně zvětšit, mozek je však uzavřen v lebce, a proto je jeho otok spojen s nebezpečným zvýšením nitrolebního tlaku. Oteklý mozek prostě není to samé co oteklá noha.

 

Příčiny: Příčin je celá řada, mozek reaguje otokem na prakticky jakékoliv poškození. Může se objevit u těžších úrazů mozku spojených s difúzním axonálním poraněním, doprovází mozkové infekce a objevuje se okolo ložisek mozkových příhod, mozkových nádorů a mozkových metastáz. Otok může vzniknout i u obstrukčního hydrocefalu, kdy je narušen odtok mozkomíšního moku, a jako důsledek těžké epilepsie s po sobě se opakující sérií záchvatů (tzv. status epilepticus).
 

Mozkový edém může být způsoben i nemocemi, které primárně nevycházejí z mozku. Doprovází stavy spojené s velmi těžkým zvýšením krevního tlaku a odchylky vnitřního prostředí organizmu – pokles krevní koncentrace iontů jako je sodík a chloridy, rychlá úprava vysoké hladiny cukru u diabetika apod.

 

 

Projevy: Malý edém se nemusí zprvu projevit, jinak se objevují klasické projevy nitrolebního přetlaku, jako je bolest hlavy, nevolnost, zvracení, motání hlavy a různé neurologické poruchy. Největší riziko spočívá v tom, že se mozek a prodloužená mícha pod vzniklým tlakem natlačí do otvoru ve spodině lebky, kterým do lebky vstupuje mícha. Tlak kostních okrajů tohoto otvoru poškodí životně důležitá mozková centra, člověk ztrácí vědomí a umírá.

 

 

Diagnostika: Člověk s výše uvedenými příznaky by měl být vyšetřen neurologem a ideální je CT vyšetření mozku, které prokáže nejen edém, ale mnohdy i jeho příčinu. Pacient by měl mít změřený krevní tlak a provedeny základní krevní náběry. Nitrolebního přetlak se zjistí i při očním vyšetření, kde najdeme obraz městnavé papily očního nervu. Nutno zdůraznit, že při přítomnost mozkového edému s přetlakem se nesmí provádět lumbální punkce. Na specializovaných odděleních lze zajistit přímou monitoraci nitrolebního tlaku pomocí snímací elektrody, která se zavede přes lebku těsně mozku.

 

 

Léčba: Pacient by měl být hospitalizován, ideálně na monitorovaném lůžku. Obvykle se ukládá do polohy se zvýšenou hlavou a podávají se mu sloučeniny, které snižují tlak v lebce (typicky mannitol). Nedá-li se situace kontrolovat léky, provádí se někdy chirurgický zákrok známý jako dekompresní kraniektomie, při kterém se odstraní část lebky, aby se nitrolební tlak snížil.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů