Skip to main content
 


Ostatní 20

20. Nejčastější syndromy psychických poruch, bludy a halucinace

 

Psychická porucha je porucha duševní činnosti, která svými příznaky ovlivňuje sociální a pracovní život postiženého. Příznaky psychických poruch rozlišujeme na poruchy vědomí, poruchy myšlení, poruchy emocí, poruchy vnímání, poruchy chování, poruchy paměti a poruchy osobnosti. U jednoho pacienta se jednotlivé poruchy často kombinují.

 

Poruchy vědomí – Kvantitativní jsou somnolence, sopor a kóma. Kvalitativní poruchy zahrnují delirium (zmatenost), mrákotný stav a patický stav (zachovalá motorika, ale chybí motivace jednání a následuje amnezie).

 

Poruchy myšlení – Opět jsou kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní zahrnují myšlenkové zárazy, inkoherenci a zabíhání. Kvalitativní zahrnují především bludy, což jsou chybná přesvědčení vycházející z patologických myšlenkových vzorců. Dělíme je zejména na paranoidní, megalomanické a mikromanické.

 

Poruchy emocí – Při poruchách emocí vznikají patické nálady, které mohou být abnormálně pozitivní (euforie) i negativní (depresivní, úzkostná). Specifickou problematiku tvoří skupina chorobných strachů (fobie).

 

Poruchy vnímání – Nejčastějšími poruchami jsou iluze a halucinace. Iluze jsou zkreslené vjemy, kdy reálný vjem je patologicky upraven. Halucinace jsou neexistující vjemy, které jedinec vnímá. Mohou být sluchové, čichové, chuťové, taktilní a intrapsychické (vkládání myšlenek, manipulace s myšlenkami).

 

Poruchy chování – Poruchy chování zahrnují chování impulzivní (náhlé, nevypočitatelné, někdy agresivní) a kompulzivní (volní, ale nutkavé).

 

Poruchy paměti – Základní poruchou paměti je amnézie, která může být anterográdní a retrográdní. Amnézie může být doplněna konfabulacemi, při které si nemocný člověk chybějící vzpomínky mimovolně vymýšlí.

 

Poruchy osobnosti – Nejčastější poruchou je tzv. rozpad osobnosti, při kterém dochází k poruše vyšších citů a rozpadu sociálního i pracovního života.

 

 

Symptomy psychiatrických poruch se často vyskytují společně v tzv. syndromech. Nejčastější jsou následující:

 

Paranoidní syndrom – Je typický pro schizofrenii a zahrnuje podezřívavé chování s pocitem sledování a ohrožení. Součásti syndromu jsou bludy a případně i halucinace (paranoidně halucinatorní syndrom).

 

Depresivní syndrom – V popředí je negativní porucha emocí s depresivním laděním. Mohou být i suicidální tendence.

 

Amnestický syndrom – Většina příznaků souvisí s poruchou paměti a narušenou vštípivostí nových informací.

 

Delirantní syndrom – Dominuje kvalitativní porucha vědomí se zmateností, častá je agitovanost, neklid a agresivita.

 

Syndrom demence – U tohoto syndromu dominují poruchy paměti a intelektu.

 

Neurastenický syndrom – U jedinců s tímto syndromem je zvýšená emoční dráždivost a častá somatizace.

 

Apaticko-abulický syndrom – Převládá snížení aktivity, celková pasivita a nezájem o okolí. Velice často je přítomno depresivní ladění.

 

 

Bludy a halucinace

 

Bludy jsou poruchy myšlení, které většinou ovlivňují myšlení a jednání postiženého. Nejčastější formy bludů jsou bludy paranoidní, megalomanické (velikášství) a mikromanické (sebeobviňování). Bludy se často vyskytují u psychotických stavů a typické jsou pro schizofrenii, přičemž dominují bludy paranoidní. Ty jsou obzvláště nebezpečné, protože mohou vést k agresi vůči okolí zapříčiněné pocitem ohrožení.

 

Halucinace jsou poruchou vnímání, kdy pacient přijímá neexistující smyslové vjemy. Nejčastější halucinace jsou zrakové, sluchové, taktilní a čichové. Speciální formou jsou intrapsychické halucinace, kdy se u pacienta vyskytuje pocit, že je nějakým způsobem externě manipulováno s jeho myšlenkami. Tyto intrapsychické halucinace jsou typické pro schizofrenii.

 

Přístup k pacientovi s bludy a-nebo halucinacemi je v podstatě otázkou přístupu k pacientovi s akutním psychotickým stavem. Jedinec v tomto stavu má narušené vnímání reality, což se projevuje právě bludy a halucinacemi. Akutní psychózy souvisí buď s primárními psychiatrickými onemocněními, s intoxikacemi, nebo s organickými onemocněními.

 

Příčiny

 

1. Schizofrenie – Většinou vzniká v dospívání, nebo u mladých dospělých jedinců. K rozvoji dochází postupně, porucha většinou začíná uzavíráním se do sebe a narušením sociálního života. Schizofrenie má více forem, přičemž poměrně častá je paranoidní schizofrenie. Vyšší riziko rozvoje je u uživatelů návykových látek včetně marihuany.

 

2. Psychóza u bipolární poruchy – Psychotické stavy jsou u bipolání poruchy poměrně časté. Zahrnují megalomanické bludy při manii a mikrosomatické bludy v rámci deprese.

 

3. Laktační psychóza – Může se objevit v poporodním období. Ženu je nutné vyšetřit psychiatrem, protože je relativně vysoké riziko ohrožení života ženy, nebo dítěte.

 

4. Užívání návykových látek – Psychotický stav se může objevit po užití některých halucinogenů (LSD, lysohlávky), má krátké trvání a vymizí rychle po biodegradaci účinných látek. U pravidelných uživatelů drog může ovšem vzniknout tzv. toxická psychóza, která má delší trvání a pokračuje i po vyloučení vyvolávající látky z organizmu. V ČR je toxická psychóza častá u pervitinu.

 

5. Organická onemocnění – Vždy na ně musíme myslet u nově vzniklé psychózy. Vylučovat musíme zejména meningoecenfalitidy a mozkové nádory. Psychotické stavy mohou doprovázet i různé endokrinní a metabolické poruchy (hypoglykemie, poruchy ŠŽ, selhávání jater a ledvin).

 

Diagnostika

Při známkách akutní psychózy je nutné vyšetření psychiatrem, pokud máme podezření na riziko ohrožení pacienta, nebo jeho okolí, je indikován jeho převoz ZZS na psychiatrické lůžkové oddělení. V rámci vyšetření pacienta s poprvé zachycenou atakou psychózy bychom měli vyloučit intoxikaci (toxikologické vyšetření moči) a organická onemocnění (biochemické krevní náběry včetně glykemie, CRP, TSH a Ca, CT vyšetření mozku).

 

Postup

Praktický lékař má u akutní psychózy pouze omezenou roli. Je samozřejmě zásadní, aby akutní psychotický stav rozpoznal a anamnesticky se (například od pacientova doprovodu) pokusil zjistit dobu trvání, charakter obtíží a případně jakékoliv další příznaky a anamnestické okolnosti (zejména abuzus návykových sloučenin). Z fyzikálního vyšetření bych na prvním místě doporučil vyloučit známky meningeálního dráždění. S výhodou je i vyšetření glykemie glukometrem k vyloučení hypoglykemie.

 

Rozhovor s pacientem by měl být veden obezřetně, klidně a se snahou o zklidnění případné agitovanosti. Produkované bludy a halucinace je vhodné vyslechnout, pokud možno příliš nekomentovat a rozhodně přímo nevyvracet. Při známkách neklidu je vhodné podat benzodiazepiny. Následně by měl praktický lékař pacienta odeslat k akutnímu psychiatrickému vyšetření, při známkách hrozící agresivity, či nespolupráce volat ZZS a případně policii ČR.

 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů