Skip to main content
 



Nefrotický syndrom

Nefrotický syndrom není nemoc v pravém slova smyslu. Je to spíše označení pro skupinu příznaků, které se někdy objevují u onemocnění ledvin. Nefrotický syndrom s sebou nese četná rizika, a proto je dobré něco o něm vědět. Neměli bychom si ho splést s nefritickým syndromem, od něhož se i přes podobný název výrazně liší.

 

Podstatou nefrotického syndromu jsou velké ztráty bílkovin do moči. Jako hranice je určena ztráta vyšší než 3 gramy bílkovin za 24 hodin. Za normálních okolností se v moči bílkovina prakticky nevyskytuje, protože se v ledvinách prakticky nepřefiltrují a zůstávají v krvi. Nemoci spojené s nefrotickým syndromem (viz. níže) ovšem způsobují narušení filtrační schopnosti ledvin a vyšší průnik bílkovin do moči.

 

Příčiny: Nefrotický syndrom někdy vzniká při poškození ledvin a velmi často je spojen s procesem glomerulosklerózy a typicky provází některé typy glomerulonefritid. Glomerulonefritidy jsou označením pro zvláštní zánětlivá onemocnění ledvin, kdy příčinou bývá abnormální funkce imunitního systému. Je jich celá řada a považuji je za tak složité, že se jim dále nebudu věnovat. Někdy ovšem může nefrotický syndrom doprovázet i poškození ledvin při systémových chorobách jako je například cukrovka 1. typu, cukrovka 2. typu (u cukrovky vzniká tzv. diabetická nefropatie) a lupus erythematosus. Vzácnějším onemocněním spojeným s nefrotickým syndromem je tzv. nemoc lehkých řetězců. U některých glomerulonefritid může dojít k úpravě stavu, jindy může nefrotický syndrom přetrvávat a nezřídka dochází i k jejímu postupnému zhoršování. 



Projevy: Nedostatek bílkovin způsobí otoky, obvykle se jedná o oteklá víčka a tkáně kolem očí a o otoky dolních končetin. V pokročilých fázích může být přítomno i prosáknutí celého těla, které se odborně označuje jako anasarca [anasarka]. Mechanismus vzniku otoků je fyzikální - zjednodušeně řekněme, že bílkoviny drží krevní tekutinu v cévách a při jejich nedostatku se krevní tekutina začne filtrovat do okolních tkání, které pak otečou.

 

Člověk s nefrotickým syndromem bude častěji nemocný, je to způsobeno tím, že do moči se mu ztrácejí i obranné protilátky (i to jsou totiž bílkoviny). Nemocný má v krvi zvýšený cholesterol, a proto má vyšší riziko aterosklerózy a všech jejích komplikací. Vysvětlení zvýšení cholesterolu je pro laiky poněkud složité, tak se spokojme tvrzením, že když tělo ztrácí bílkoviny močí, vynahrazuje si to tvorbou cholesterolu.

 

Narušené vnitřní prostředí vede ke změnám srážecích vlastností krve a dochází k posunu ke zvýšené srážlivosti krve. Nemocný má proto vyšší riziko vzniku krevních sraženin, obzvláště trombózy dolních končetin. Vyšší riziko následné plicní embolie je pak nevyhnutelným důsledkem.

 

Pozn pro mediky: Ve skutečnosti je to tak, že ztráty proteinů močí a s tím spojený pokles onkotického tlaku vede organismus ke zvýšené synthese proteinů a s tím je spojena i vyšší synthesa lipoproteinů. Vyšší hladina cholesterolu je pak logickým doprovodem, protože cholesterol je jejich součástí. Skoro nikde se o tom nepíše a našel jsem to snad jen v jedné učebnici.

 

 

Prevence: Trpí-li nemocný chorobami uvedenými v odstavci o příčinách stavu, je nutné tyto nemoci léčit a tím zastavit nebo alespoň zpomalit zhoršování ztrát bílkovin do moči. Jiná prevence není v podstatě možná

 

 

Diagnostika: Diagnózu uděláme dle výše uvedených odstavců. Nemocný bude mít otoky, v krevních náběrech najdeme zvýšený cholesterol a při vyšetření moči zjistíme přítomnost bílkovin. Definitivní jistotu získáme, když sbíráme moč pacienta po 24 hodin a pak laboratorně necháme určit množství bílkoviny v moči. Je-li tato ztráta nad 3 gramy, máme diagnózu hotovou.

 

Je nutno si ovšem uvědomit, že kromě vlastní diagnózy nefrotického syndromu je nutné hledat i jeho příčinu. Vyšetření ledvin spadá do kompetence nefrologů. K určení typu glomerulonefritidy se někdy musí provést speciální krevní náběry a biopsie z ledviny (tenká jehla se přes stěnu zad zabodne do ledviny a získá se vzorek).

 

 

Léčba: Kromě léčby vyvolávající nemoci, je-li léčba možná, toho moc neuděláme. Vhodný je dostatečný přísun kvalitních bílkovin v potravě, podáváme léky na zvýšený cholesterol, různé léky chránící tkáň ledvin. V případě nemocničního pobytu na lůžku se podávají léky proti srážení krve, aby se u ležícího člověka snížilo riziko vzniku krevních sraženin.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů