Skip to main content
 



Jícnové varixy

Jícnové varixy jsou označením pro vznik rozšířených žilních pletení ve stěně jícnu. Jde o stav velice nebezpečný, který může dotyčného snadno usmrtit náhle vzniklým krvácením.

 

Příčiny: Typickou příčinou vzniku jícnových varixů je portální hypertenze, což je přetlak ve vrátnicové (portální) žíle. Portální žíla se nachází v břiše a vzniká soutokem žil tekoucích ze střev a ze sleziny. Portální žíla ústí do jater, kam přivádí živiny i toxické sloučeniny vstřebané ze střev. A jak souvisí tato jaterní žíla s jícnem? Poměrně jednoduše – nemůže-li krev protéci z portální žíly do jater, začne si hledat jiné boční cesty. A právě žíly ve stěně jícnu takovou náhradní cestou jsou. Normálně jimi moc krve neprotéká, ale při portální hypertenzi do nich proudí obrovské množství krve, která tak obchází játra.
 

Samotný přetlak v portální žíle vzniká nejčastěji při pokročilé cirhóze jater. Cirhotická jaterní tkáň totiž klade krvi příliš velký odpor a to vede k jejímu hromadění v portální žíle. Podobný stav vznikne při utlačení portální žíly blízce uloženým nádorem (obvykle rakovina jaterrakovina žlučníku, rakovina žlučových cest, apod.) nebo při vzniku krevní sraženiny v portální žíle. Ze všech těchto příčin pochopitelně jasně vede alkoholem navozená cirhóza jaterní tkáně.

 

 

Schéma - Velmi zjednodušeně naznačený

směr toku krve u zdravých jater a u cirhózy

 

 

Projevy: Masivní průtok krve nejsou schopny jícnové žíly dlouhodobě ustát. Začnou se rozšiřovat a vyklenovat do dutiny jícnu. To samo o sobě nebývá spojeno s žádnými zásadními problémy, smrtelně nebezpečnou komplikací je až jejich prasknutí. To se obvykle téměř nedá zastavit a je spojené se zvracením krve (hematemeza) a nálezem černé natrávené krve ve stolici (meléna). Bez lékařské pomoci pacient poměrně rychle vykrvácí pod obrazem šokového stavu.

 

 

Diagnostika: Přítomnost jícnových varixů zjistíme při gastroskopii. Pracovní nástroje gastroskopického přístroje navíc umožňují krvácející varixy zaléčit (viz. dále). Vyšetření funkce jater (jaterní testy) a využití zobrazovacích metod (ultrazvuk břicha) k prohlédnutí jaterní tkáně a portální žíly je stejně podstatné.

 

 

Prevence: Vzhledem k tomu, že v drtivé většině případů jsou jícnové varixy způsobené alkoholickou cirhózou, je nejlepší prevencí pít alkohol střídmě.

 

 

Léčba: Jícnové varixy se léčí jen obtížně. Jsou-li menší, pravidelně se gastroskopicky kontrolují a lékaři podávají léky ze skupiny beta-blokátorů jako prevenci vzniku krvácení. Krvácející jícnové varixy se musí akutně řešit. Pacient ztrácí hodně krve a hrozí rozvoj šokového stavu. Proto je nutné nejprve stabilizovat jeho oběhový systém (infuzní terapie), podat nitrožilně speciální léky stavějící krvácení (např. Remestyp) a pak pomocí gastroskopického přístroje varixy ošetřit.

 

Gastroskopický přístroj umí krvácející žíly podvázat gumovými kroužky (tzv. ligace varixů), nebo jím lze do varixů aplikovat speciální látky, které je zmenší a sníží riziko krvácení (tzv. sklerotizace jícnových varixů). Nejde-li krvácení těmito metodami zastavit, musí se použít speciální balónek, který se gastroskopem zavede do místa varixů a nafoukne. Nafouknutý balónek žíly stlačí a krvácení zastaví.

 

Jak jícnové varixy jednou zakrvácí, je to špatný prognostický znak. I přes ošetření se může krvácení opakovat. Je-li riziko pacienta vyhodnoceno jako příliš velké, může se provést speciální metoda léčby varixů. Označuje se jako TIPS (viz. příslušný článek). Jde o zavedení speciální trubičky do jater, kterou může krev z portální žíly protékat - dochází k výraznému zlepšení portální hypertenze. Žilám v jícnu se uleví a jícnové varixy vymizí. TIPS má ovšem obrovské nežádoucí účinky (může výrazně zhoršit jaterní encefalopatii) a nezlepšuje prognózu nemocných – pouze zabrání smrti na vykrvácení z varixů. Aby měl TIPS skutečný smysl, měl by být následován transplantaci jater, což však není vždy reálné.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů