Skip to main content
 


Interna 06

6. Hypertenze - definice, klasifikace, stadia, rizikové faktory, diagnostika

 

Hypertenze je onemocnění s vysokou prevalencí, v ČR postihuje 20-50% dospělé populace. Jedná se o významný rizikový faktor vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

 

Definice a klasifikace

Arteriální hypertenze je opakované zvýšení TK nad 140/90 naměřené minimálně při dvou různých návštěvách. Podtypem je izolovaná systolická hypertenze s sTK nad 140 při normálním dTK.

 

Rezistentní hypertenze je taková, kdy se nepodaří snížit TK pod 140/90 trojkombinací antihypertenziv obsahující diuretikum.

 

Dříve se hypertenze rozdělovala do stadií ve vztahu k orgánovým onemocněním.

Hypertenze I.st. - prostá hypertenze bez orgánových změn

Hypertenze II.st. - hypertenze + subklinické orgánové poškození

Hypertenze III.st. - hypertenze + porucha funkce orgánů, kardiovaskul. onemocnění

 

Příčiny

Podle příčin rozdělujeme hypertenzi na primární a sekundární.

 

Primární hypertenze je způsobena řadou vzájemně se kombinujících faktorů, jako je věk, genetická predispozice, obezita, zvýšený příjem soli apod. Představuje asi 90% případů.

 

Sekundární hypertenze je vyvolána jiným jasně definovaným onemocněním, po úspěšném vyléčení této choroby může hypertenze zcela vymizet. Představuje asi 10% případů. Do těchto stavů patří zejména endokrinologická onemocnění (primární hyperaldosteronismus, feochromocytom), renální choroby (renální parenchymatózní a renovaskulární), syndrom spánkové apnoe, poléková hypertenze, hypertenze při abuzu návykových látek a hypertenze při koarktaci aorty.

 

Měření TK

V ambulanci je vhodné měřit 3x po sobě, při první návštěvě pacienta na obou pažích. Ideálním způsobem je auskultační manžeta. Z automatických tonometrů je nutní používat přístroje s manžetou na paži, které jsou pravidelně kalibrovány certifikační autoritou.

 

Ambulantní monitorování TK je vhodné při diskrepanci TK doma a ve zdravotnickém zařízení, u TK v těhotenství, při podezření na epizod hypotenze apod. Ideální je měření 2x po sobě, ráno a večer. Nejlepší reprodukovatelnost má 24 hodinový průměr TK.

 

 

Vyšetření

Po stanovení diagnózy je nutné provést další vyšetření, v případě podezření na sekundární hypertenzi předat pacienta do specializovaného centra. Dispenzarizace hypertoniků v ambulanci praktického lékaře je vhodná á 3 měsíce, v úvodu jsou vhodné časnější kontroly. Při nezvládnutí kompenzace TK do 6 měsíců se doporučuje předat pacienta odborníkovi na hypertenzi.

 

Z vyšetření je nutné zjištění anamnézy, fyzikální vyšetření včetně palpace periferních tepen, krevní náběry (Na, K, glc, urea, krea, lipidy, kyselina močová, KO), moč ch+s, EKG, a odhad glomerulární filtrace.

 

Albuminurii je nutné vyšetřit u gravidních hypertoniček, hypertoniků pod 30 let, u nemocných s rezistentní hypertenzí a nemocných s hypertenzí 3. stupně.

 

Celkové kardiovaskulární riziko pro daného pacienta určujeme podle SCORE tabulek kardiovaskulárního rizika. Za vysoké riziko považujeme riziko nad 5% (tj. více než 5% riziko úmrtí na KVO v následujících 10 letech) a za velmi vysoké riziko nad 10%.

 

Terapie hypertenze viz. příslušná otázka

 

 

Hypertenze v graviditě

Počet těhotných žen s hypertenzí narůstá, což je dáno celkově rostoucím věkem matek. Za normálních okolností TK v těhotenství lehce klesá v druhém trimestru a vrací se do normy v trimestru třetím. Za hypertenzi u těhotných považujeme TK nad 140/90.

 

Klasifikace:

 

1. Preexistující hypertenze bez proteinurie

2. Preexistující hypertenze s nasedající proteinurií v graviditě

3. Gestační hypertenze – vzniká typicky po 20. týdnu gravidity

a) bez proteinurie

b) s proteinurií

4. Neklasifikovaná hypertenze

 

Rizikové faktory: věk nad 30 let, obezita, diabetes, kouření, vícečetná těhotenství

 

Komplikace: Hypertenze v těhotenství může být následována rozvojem proteinurie a vznikem otoků, což může vyústit v preeklampsii a následně eklampsii (tonicko-klonické křeče při hypertenzní encefalopatii). V případě podezření na rozvoj těchto stav je nutné odeslání na gynekologické oddělení ke zvážení hospitalizace.

 

Terapie: Základem terapie jsou některé skupiny antihypertenziv, u žen s preexistující hypertenzí před graviditou lze pokračovat v již nastavené léčbě. Důležité je, že zcela kontraindikované jsou v těhotenství ACE-inhibitory a sartany! Tyto léky by proto neměly být nasazené mladé ženě která v budoucnu plánuje těhotenství. Při TK nad 170/110 je nutná okamžitá hospitalizace!

 

Povolená antihypertenziva:

1. Metyldopa – Je lékem první volby (Dopegyt 250 mg). Začíná se dávkou 1 tbl večer a po 2 dnech se dávka opatrně navyšuje. Maximální dávka je 8 tablet denně.

2. Beta-blokátory

3. Blokátory kalciových kanálů

 

Farmakoterapie by měla být kombinována s režimovými opatřeními s občasným odpočinkem, s omezením nebezpečných aktivit a s poleháváním na levém boku.

 

Situace po porodu

TK je vhodno dále monitorovat. Preexistující hypertenze obvykle trvá, zatímco gestační hypertenze má tendenci vymizet na konci šestinedělí.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů