Skip to main content
 



Impetigo

Impetigo je časté a poněkud záhadně znějící kožní onemocnění. Lze ho výstižně popsat jako povrchový hnisavý zánět kůže. Impetigo se může velmi snadno šířit - zejména v dětských kolektivech - postihuje však i dospělé jedince.

 

Příčiny: Příčinou infekce jsou bakterie ze skupiny streptokoků a stafylokoků. Ty napadnou povrchovou vrstvu kůže a způsobí tam zánět. Stafylokoky mají navíc k dispozici toxiny, které umí povrchovou vrstvu kůže přímo štěpit a rozkládat.

 

V souvislosti se záněty kůže se používá i termín „impetiginizace“. Impetiginizace znamená, že nějaký původně neinfekční kožní defekt se infikoval bakteriemi a vznikl tam bakteriální hnisavý zánět. Klasicky dochází k impetiginizaci u jakýchkoliv svědivých vyrážek. Člověk si svědící místa rozškrábe a tím si naruší kožní kryt, kterým pak do oděrek proniknou bakterie.

 

 

Projevy: Projevy se trochu liší. U streptokokové formy se vytvoří na kůži zarudlá ložiska s malými puchýřky, které se plní hnisem. Ložiska se poměrně rychle pokryjí šupinkovatými krustami medově žluté barvy. Nevypadá to moc hezky. Stafylokoková forma vypadá jinak kvůli působení stafylokokových toxinů. Opět se vytváří červená ložiska, tentokrát ovšem s velkými puchýři naplněnými nazelenalým hnisem. Puchýře se poměrně snadno odlučují a zůstává po nich mokvající červená ložiska. Na povrchu těchto ložisek mohou zase vznikat šupinovité krusty, u stafylokokové infekce mají barvu spíše do hněda.

Dodávám, že nejčastější výsev této infekční vyrážky je na tvářích, možné jsou však i jiné lokalizace. Kromě toho je dobré si uvědomit, že streptokoky i stafylokoky se mohou v konkrétním ložisku vyskytovat společně.

 

V jiném článku píšu o tzv. růži (erysipel) a popisuji ji také jako streptokokové onemocnění kůže. Jaký je tedy rozdíl mezi růží a streptokokovým impetigem? Když vynecháme fakt, že růže vypadá trochu jinak (více v daném článku), pak hlavní rozdíl je v tom, že růže je rozsáhlejším postižením kůže než streptokokové impetigo. U impetiga je postižena povrchová vrstva kůže, u růže je postižena kůže i podkoží. Pro růži jsou také typické celkové projevy jako je horečka a schvácenost, což u impetiga nebývá.

 

 

Komplikace: Stafylokokové impetigo má těžkou formu, která se nazývá syndrom opařené kůže. Je to situace, kdy je působení stafylokokových toxinů na kůži velmi silné. Touto formou nemoci bývají postižené spíše děti. Princip poškození kůže je prakticky stejný jako u „normálního“ stafylokokového impetiga, poškození je ale mnohem větší. Vznikají rozsáhlá rudá ložiska připomínající popálené plochy a vrchní vrstvy pokožky nad těmito plochami se v cárech odlučují. Toto je život ohrožující stav, protože poškozená kůže již neplní svou ochrannou funkci. Postižený je ohrožen průnikem bakterií do těla přes velké plochy narušené kůže a následným vznikem otravy krve. Syndrom opařené kůže je nutné léčit v nemocnici celkovým podáváním účinných antibiotik. Pokud člověk tento stav přežije, zahojí se mu do několika týdnů kůže bez jakýchkoliv jizev.

 

 

Diagnostika: Diagnózu stanoví nejlépe kožní lékař na základě viditelných projevů. Je kromě toho nechat udělat mikrobiologické vyšetření vzorku z ložiska, které stanoví vyvolávající bakterii.

 

 

Prevence: Prevence má význam v kolektivech malých dětí, protože impetigo se mezi nimi může dobře šířit. Důležitá je hygiena a zákaz používání stejných ručníků více dětmi.

 

 

Léčba: Krusty se odstraňují pomocí mastí obsahujících kyselinu salicylovou a další látky. Tyto masti umí šupiny (a v podstatě jakoukoliv ztvrdlou a zrohovatělou kůži) rozložit. Jinak se na ložiska mohou používat masti s antibiotiky – jedná se přece o bakteriální infekci. U těžkého průběhu s velkými ložisky je možné podávat antibiotika i celkově.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů