Skip to main content
 



Hluboká žilní trombóza - postup

Před čtením níže uvedeného textu prosím přečíst si obecné upozornění na této stránce.

 

1. Ultrazvuk žil ke zhodnocení trombózy – Význam má rozdělení na trombózu v podkolenní a nadkolenní oblasti a dále na trombózu stabilní a nestabilní. Podkolenní stabilní trombózu lze řešit ambulantně, nadkolenní a nestabilní trombózy spíše při krátké hospitalizaci.

 

 

2. Antikoagulace – Nejprve se obvykle podává LMWH v terapeutické dávce. Např. Nadroparine

(Fraxiparine) 0.X ml s.c. á 12 hod, kdy X je váha pacienta dělená 10. Osmdesátikilový pacient tedy dostane dávku cca Fraxiparine 0.8ml s.c. á 12 hod. Výhodné může být podávání Bemiparinu (Zibor), který lze v terapeutické dávce podávat 1x denně. Dávkování Ziboru u pacienta do 100kg váhy je přibližně takovéto:

 

pod 50kg: Zibor 25000 IU 0.2ml s.c. á 24 hod (tj. 5000 IU)

50-70kg: Zibor 25000 IU 0.3ml s.c. á 24 hod (tj. 7500 IU)

nad 70kg: Zibor 25000 IU 0.4ml .c. á 24 hod (tj. 10000 IU)

 

Po několika dnech začínáme souběžně podávat Warfarin (např. Warfarin 5mg 0-1-0). Po dosažení INR 2-3 vysazujeme LMWH a ponecháváme pacienta na Warfarinu. U warfarinizovaných žen je nutné poučit je o nutnosti nehormonální antikoncepce a zakázat otěhotnění (Warfarin je teratogenní). 

 

Pozn: Warfarin se za pravidelných kontrol INR užívá:

- minimálně 3 měsíce u pacienta s jasným vyvolávajícím faktorem trombózy, který pominul (např. poúrazová trombóza, po cestě letadlem apod.)

- minimálně 6 měsíců u idiopatické trombózy

- minimálně 12 měsíců u trombofilních stavů

- trvale při recidivách trombózy či při trombóze paraneoplastické etiologie.

 

 

3. Režimová opatření – Uživatelky hromonální antikoncepce ji musí vysadit. U nestabilní trombózy se doporučuje klid na lůžku, jinak při nasazení antikoagulace možná (a doporučená!) normální mobilizace. Nyní se začíná ukazovat, že i nestabilní trombóza při plné antikoagulaci není překážkou mobilizace pacienta. Riziko plicní embolie se (při dostatečné antikoagulační terapii) s mobilizací výrazně nezvyšuje!

 

 

4. Kompresní terapie – Za hospitalizace bandáže DKK obinadly, po propuštění elastické punčochy

 

 

5. Dovyšetření sekundarity – Toto je poměrně individuální problematika. Hluboká žilní trombóza může být paraneopl\stickým příznakem, proto se obecně provádějí krevní náběry včetně krevního obrazu, UZ břicha, RTG plic, ženám gynekologické a mužům urologické vyšetření. Pacientům vyššího věku s idiopatickou trombózou na našem pracovišti doplňujeme obvykle i gastro- a kolonoskopii.

 

 

6. Vyšetření trombofilních stavů – Vhodné konzultovat s cévním internistou či hematologem, provádí se pouze v některých indikacích - u pacientů pod 30 let věku, s pozitivní anamnezou trombozy, či TEN u blízkých příbuzných apod.

 

 

Pozn: U rozsáhlých trombóz (často u phlegmasia coerulea dolens) a mladých relativně zdravých pacientů lze zvážit trombolýzu. Ta má výrazná rizika, neprovádí se rutinně a o jejím provedení musí vždy rozhodnout starší lékař, nejlépe cévní internista.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů