Skip to main content
 



Bércové vředy

Bércové vředy jsou důležitým tématem. Jde o relativně časté a nepříjemné onemocnění, které přináší nemocnému nemalé problémy.

 

Příčiny: Bércové vředy vznikají na podkladě tepenných a žilních poruch, či jejich kombinací.

 

1. Tepenné příčiny:  Vředy na dolních končetinách mohou vzniknout jako jeden z příznaků pokročilých stádií tzv. ischemické choroby dolních končetin. Při tomto onemocnění způsobeném aterosklerózou dochází k zužování tepen dolních končetin a tím se zhorší zásobení tkání kyslíkem. Kromě bolesti při chůzi se pokročilá forma nemoci projeví vznikem vředů v důsledku nedostatečného zásobení tkání kyslíkem a živinami.

Tyto "ischemické vředy" ovšem nevznikají typicky na bércích, zmiňuji jejich existenci spíše jen tak pro pořádek a ve zbytku tohoto textu se budu již zabývat především žilní problematikou bércových vředů, protože právě ta je jejich nejčastější příčinou. Pokud vás zajímá problematika poškození tepen dolních končetin, podívejte se do textu o ischemii dolních končetin.

 

2. Žilní příčiny: Z tohoto pohledu jsou bércové vředy jednou z nemocí žil dolních končetin.

Nejčastější příčinou vzniku vředů na dolních končetinách spočívá v narušené funkci žil odvádět z dolních končetin krev – tzv. žilní nedostatečnost. Krev se v nich začíná hromadit a v žilách dolních končetin roste tlak. To následně vede k narušení tkání dolních končetin. Postižená končetina začne otékat a v podkoží se začne ukládat tmavý pigment. V pokročilých stádiích pak začnou vznikat vředy. K žilní nedostatečnosti se pak mohou připojovat další rizikové faktory – poranění kůže dolních končetin, opakované kožní infekce (jako je erysipel), cukrovka, opakované trombózy žil, záněty žil a sedavé zaměstnání s nedostatkem pohybu. Všechny tyto faktory se mohou kombinovat a riziko vzniku vředů pak roste.

 

 

Projevy: Bércové vředy jsou různě hluboké kožní defekty, které mohou hnisat a nepříjemně páchnout. Proces vzniku klasického žilního vředu bývá spíše dlouhodobý. Na kůži se mohou vyskytovat jen křečové žíly, postupně při zhoršeném odtoku krve z nohou se začnou objevovat tmavé pigmentace a otoky kolem kotníků. Kvalita kůže se zhoršuje, kůže se ztenčuje a mizí ochlupení. Při jakémkoliv drobném poranění mohou v takto narušeném kožním terénu vzniknout mělké defekty, které se postupně začnou prohlubovat a zvětšovat. Vředy často mokvají, při bakteriální infekci (která je velice pravděpodobná) začnou hnisat. Někdy mohou být vředy nepříjemně bolestivé.

 

 

Diagnostika: Bércové vředy jsou viditelné pouhým okem. Součástí vyšetření může být ultrazvuk cévního systému dolních končetin, který může ukázat průchodnost a funkci žilního systému dolních končetin.

 

 

Prevence: Hlavní prevencí je bránit se žilní nedostatečnosti. Odstranit ji sice nedokážeme, protože je do značné míry vrozená, ale umíme napomoci žilnímu systému odvádět krev z dolních končetin. Pomáhá tomu chůze a cvičení, protože činnost svalů napomáhá pumpovat krev směrem k srdci. Je vhodné vyvarovat se dlouhodobému stání a běžnému sezení, lepší je sedět s nohama nahoře, protože i to usnadňuje odtok žilní krve. Dobrý efekt na žilní systém dolních končetin má i nošení elastických punčoch nebo přikládání kompresivních bandáží na dolní končetiny.

 

 

Léčba: Léčba bércových vředů žilního původu spadá obvykle do kompetence angiologů a kožních lékařů, je dlouhá a ne vždy zcela úspěšná. Vzhledem ke komplexnosti problematiky vzniku žilních bércových vředů je nutný celkový přístup. Cvičení, masáže a častější udržování nohou ve zvýšené poloze podobě jako u prevence pomůže odtoku žilní krve a tím napomůže hojení vředů. Případnou infekci kůže (typicky erysipel) léčíme pomocí antibiotik. Je-li nemocný diabetik, je nutné sledovat hladiny krevního cukru a udržovat je co nejvíce v normě.

 

Vlastní ošetřovací postup u bércového vředu je tento – cituji paní prof. Pospíšilovou (Zdroj):

1. Vřed osprchujeme vlažnou vodou shora dolů.

2. Okolí vředu osušíme měkkým ručníkem.

3. Na vřed se přiloží gáza smočená v obkladovém roztoku a nechá se působit asi 20 minut.
4. V případě léčby vředu „klasickou“ metodou se okolí rány ošetří zinkovou pastou nebo zinkovým olejem, případně podle potřeby jiným prostředkem, aby kůže v okolí byla chráněna před nežádoucím účinkem sekretu z rány a mastí, které se na spodinu vředu aplikují.
5. Ošetří se vřed – mast se nanese přímo na spodinu vředu nebo se vřed překryje nejdříve jednovrstevnou gázou, na kterou se nanese mast určená k jeho ošetření.

6. Přiloží se vícevrstevné čtvercové krytí z hydrofilní gázy a provede se fixace hydrofilním obinadlem.

7. U bércového vředu žilního původu se navine na postižený bérec kompresivní obvaz.

 

Existují i léky, které lze podávat na prevenci a léčbu bércových vředů. Jsou to tzv. venofarmaka neboli léky stabilizující cévní stěny a napomáhají odtoku krve i lymfy z dolních končetin – mezi hojně používané patří např. Glyvenol, Detralex, Anavenol a Cyclo 3 Fort.

 

V nedávné době se v médiích opakovaně probíralo použití larev hmyzu jako léčby chronických bércových vředů. Není to zase tak velký objev, už před mnoha lety se zjistilo, že pokud pacientovi do vředu nakladly mouchy vajíčka, vylíhlé larvy dokázaly vřed poměrně solidně vyčistit. Je to dáno tím, že larvy pojídají odumřelé tkáně, přičemž  nepoškozují tkáně zdravé. to vede ke snadnějšímu a přirozenému hojení. Zda se tento postup bude plánovitě využívat v běžné lékařské praxi, to se teprve uvidí.


Zdroje
https://www.nhs.uk
https://www.webmd.com

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů