Skip to main content
 



Atopický ekzém

Vzhledem k tomu, že se tento text týká problematiky alergií, doporučuji ho přečíst spolu s  úvodním textem o alergii, kde jsou mj. definovány pojmy typu alergie, atopie, alergen a alergická reakce.

 

Atopický ekzém neboli atopická dermatitida by se dal srozumitelněji označit jako alergický ekzém. Je to dlouhodobé onemocnění, které často vzniká už v dětském věku a nezřídka doprovází člověka až do dospělosti. Objevit se ovšem může i ve vyšším věku a na druhou stranu často sám od sebe vymizí. Nemocnému může tato nemoc značně znepříjemnit život a to je zkomplikováno mnohdy nepříliš úspěšnou léčbou.

 

Příčiny: Příčinou je dlouhodobá alergická reakce, která postihuje a poškozuje kůži zánětem. Dobré je zdůraznit, že alergickým postižením kůže vzniká i nemoc zvaná kopřivka. Ta se však od atopického ekzému odlišuje. U kopřivky většinou vznikne svědivá vyrážka krátce po kontaktu s určitým alergenem a za krátkou dobu vymizí. Atopický ekzém také vzniká na podkladě alergické reakce, ale je dlouhodobý a většinou se vůbec nezjistí, co je vyvolávajícím alergenem. Známe tedy princip nemoci (alergická reakce), ale neznáme příčinu. Onemocnění bývá geneticky podmíněné a často má proto rodinný výskyt. Člověk s atopickým ekzémem má také vyšší šanci onemocnět jinými alergickými nemocemi. Jejich výčet najdete v textu o alergii.

 

 

Projevy: Atopický ekzém se projevuje různě a projevy se obvykle liší podle věku postiženého člověka – rozlišujeme tak několik forem nemoci.

 

1. Forma kojenecká – Objevuje se u dítěte kolem 2. měsíce věku a vypadá poměrně ošklivě. Na kůži se vytváří rozsáhlé červené skvrny, které svědí a mokvají. Postižen bývá zejména obličej, krk, břicho a horní končetiny. Nejproblematičtější je svědění. Dítěti v tomto věku moc nevysvětlíte, že se nemá škrábat a rozškrábaná kůže se stává ideálním prostředím pro následné bakteriální infekce (tzv. proces impetiginizace).

 

2. Forma větších dětí – Objevuje se u starších dětí, nebo v něj může postupně přejít forma kojenecká. Projevy nemoci už nejsou tak rozsáhlé a ekzém se přesouvá do loketních a kolenních jamek a na zápěstí. Postupně mizí charakter rudé mokvavé vyrážky a postižená kůže začíná vysychat a bývá ztluštělá.

 

 

3. Forma dospívajících a starších jedinců – Tato forma je typická pro dospívající děti. Opět může vzniknout u do té doby zdravého člověka, nebo v ní mohou postupně přejít formy předchozí. Postižená kůže se u této formy nepříjemně vysušuje a bývá ztluštělá. Postižené nejsou jen loketní a kolenní jamky a zápěstí, ale i čelo, krk, hrudník, prsty a nehty. Svědivá začervenalá vyrážka se u této forma vyskytuje také.

 

V pubertě velmi často atopický ekzém vymizí a člověka již dále neobtěžuje. U některých lidí však přetrvává. Zejména postižení rukou může být velmi nepříjemné. Projevy se obvykle zhoršují při kontaktu s různými dráždivými látkami (saponáty, čističe, dezinfekce apod.), což člověka mnohdy omezuje v zaměstnání.

 

 

Diagnostika: Diagnózu většinou určuje kožní lékař a pomoci mu může alergolog. U nemocného se vyskytuje vyrážka určitého vzhledu a lokalizace. Kromě toho se v jeho krvi většinou najde vyšší hladina proalergické protilátky IgE. Určitě je dobré se zeptat na jakékoliv jiné alergie jak u nemocného, tak i u jeho rodičů a sourozenců. Konkrétní alergeny lze hledat pomocí kožních testů, ale u atopického enzymu se mnohdy žádný konkrétní vyvolávající alergen nenajde.

 

 

Prevence: Vzniku nemoci zabránit neumíme, snažíme se však bránit jejímu zhoršování. Zhoršování se musí bránit komplexně, protože konkrétní vyvolávající příčinu neznáme. Kůži člověka s atopickým ekzémem prostě musíme považovat za velmi citlivou a podle toho se k ní musíme chovat. Vhodné je nosit volné a nedráždivé oblečení, které umožní provzdušnění kůže a brání zapařování. Je dobré vyhnout se kontaktu kůže s jakýmikoliv agresivnějšími chemikáliemi jako jsou například čistící prostředky. Pokud u nemocného zjistíme alergie na cokoliv (potraviny, pyly, roztoči apod), je důležité se těmto alergenům vyhýbat. Má-li nemocný formu se suchou kůží, je vhodné ji promašťovat a hydratovat šetrnými přípravky jako jsou krémy a masti. Konkrétní rady vám nejlépe podá váš kožní lékař.

 

 

Léčba: Vlastní zánětlivý proces se dá léčit více typy léků. Vhodnými léky jsou antihistaminika, která tlumí alergický proces a navíc výrazně tlumí svědění. Extrémně účinné jsou kortikoidy, které se podávají ve formě mastí. Vzhledem k tomu, že kortikoidní masti při dlouhodobém používání kůži poškozují, je třeba je dávkovat dle rozhodnutí kožního lékaře. Kortikoidy tlumí imunitu a tím i alergickou reakci v kůži a jsou přímo zázračné – ekzém většinou rychle zmizí. Po vysazení kortikoidů se ovšem často znovu objeví.
 

Existuje i moderní imunomodulační léčba, která spadá spíše do působnosti alergologů. Při ní se podáváním různých speciálních léků lékař snaží odstranit přecitlivělost imunitního systému a zabránit tak alergii.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů