Skip to main content
 


Apalický syndrom

Apalický syndrom neboli perzistentní vegetativní stav je neurologický stav, který je relativně vzácný. Postižení tímto syndromem jsou nicméně velmi nároční na komplexní ošetřovatelskou péči a stávají se často předmětem hluboké kontroverze.

 

Příčiny: Stav je způsoben závažným poškozením koncového mozku - několikaminutový nedostatek kyslíku, těžké infekční záněty mozkové tkáně, úrazy, rozsáhlé krvácení do mozku, difúzní axonální poranění, apod. Koncový mozek je to, co zná většina laiků - jedná se o orgán rozdělený na dvě polokoule, na jeho povrchu vidíme závity.

 

 

Projevy: Koncový mozek nás činí lidmi, díky němu máme vůli a jsme schopni plánované činnosti. umožňuje nám vyhodnocovat vjemy z vnějšího prostředí a reagovat na ně. Bez koncového mozku by se člověk na první pohled stal ležícím nehybným a nereagujícím tvorem, jenže to není až tak jednoduché. U nemocných s apalickým syndromem je totiž zachován mozkový kmen, který zajišťuje bazální přežití a základní reflexy. I přes zničení koncového mozku tedy může jedinec s apalickým syndromem vykazovat zdánlivé projevy života tak, jak ho známe - usmívá se, může pozorovat pohybující se předměty, má zachované reflexy, sám dýchá, je zachovalá srdeční činnost.

 

Může se člověk z apalického stavu probrat? To je značně individuální - záleží na míře poškození koncového mozku a na jeho schopnosti obnovit ztracené funkce. Obecně řečeno je šance na úpravu stavu nepříliš velká a prudce klesá s dobou, kdy je postižený v apalickém stavu.

 

Pozn: Apalický syndrom se někdy mylně zaměňuje s locked-in syndromem. U tohoto syndromu je však zcela jiný problém - rozpojením koncového mozku od kmene bez poškození koncového mozku ztrácí jedinec téměř veškerou hybnost, ale je při plném vědomí!

 

Problematika apalického syndromu byla mediálně prezentována například v případě Terri Schiavové, kdy šlo o právní spor mezi manželem a zbytkem rodiny, zda v péči o dotyčnou pokračovat, nebo nikoliv. Manžel v soudní při zvítězil a po 15 letech apalického stavu bylo rozhodnuto v péči nepokračovat. Lékaři přestali T. Schiavové podávat výživu, což následně vedlo k definitivní smrti organismu. Více o tomto případu si můžete přečíst zde.

 

 

Diagnostika: Pro diagnózu syndromu je třeba neurologické vyšetření a využití zobrazovacích metod (CT mozku, magnetická rezonance), které prokáží závažné poškození koncového mozku.

 

Apalicky syndrom - CT mozku

Nalevo vidíme mozek zdravého člověka, vpravo mozek pacientky po cca 10-12 letech přežívání v apalickém syndromu. Velké černé dutiny jsou mozkové komory, které se rozšířily na úkor kůry mozkové.

 

 

Léčba: Apalický syndrom jako takový je neléčitelný. Je nutná komplexní ošetřovatelská péče s polohováním pacienta k zabránění proleženinám, zajištění výživy (obvykle pomocí PEG) a pak se čeká, zda dojde k úpravě stavu. Dlouhodobější prognóza je v podmínkách běžného zdravotnictví nejistá, protože časem se při dlouhodobém ležení objeví infekční komplikace (zápaly plic, infekce močových cest), na které postižený nakonec zemře.


Zdroje
https://www.wikilectures.eu
https://www.ncbi.nlm.nih.gov

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů