Skip to main content
 



Apalický syndrom

Apalický syndrom neboli perzistentní vegetativní stav je neurologický stav, který je relativně vzácný. Postižení tímto syndromem jsou nicméně velmi nároční na komplexní ošetřovatelskou péči a stávají se často předmětem hluboké kontroverze.

 

Příčiny: Stav je způsoben závažným poškozením koncového mozku - několikaminutový nedostatek kyslíku, těžké infekční záněty mozkové tkáně, úrazy, rozsáhlé krvácení do mozku, difúzní axonální poranění, apod. Koncový mozek je to, co zná většina laiků - jedná se o orgán rozdělený na dvě polokoule, na jeho povrchu vidíme závity.

 

 

Projevy: Koncový mozek nás činí lidmi, díky němu máme vůli a jsme schopni plánované činnosti. umožňuje nám vyhodnocovat vjemy z vnějšího prostředí a reagovat na ně. Bez koncového mozku by se člověk na první pohled stal ležícím nehybným a nereagujícím tvorem, jenže to není až tak jednoduché. U nemocných s apalickým syndromem je totiž zachován mozkový kmen, který zajišťuje bazální přežití a základní reflexy. I přes zničení koncového mozku tedy může jedinec s apalickým syndromem vykazovat zdánlivé projevy života tak, jak ho známe - usmívá se, může pozorovat pohybující se předměty, má zachované reflexy, sám dýchá, je zachovalá srdeční činnost.

 

Může se člověk z apalického stavu probrat? To je značně individuální - záleží na míře poškození koncového mozku a na jeho schopnosti obnovit ztracené funkce. Obecně řečeno je šance na úpravu stavu nepříliš velká a prudce klesá s dobou, kdy je postižený v apalickém stavu.

 

Pozn: Apalický syndrom se někdy mylně zaměňuje s locked-in syndromem. U tohoto syndromu je však zcela jiný problém - rozpojením koncového mozku od kmene bez poškození koncového mozku ztrácí jedinec téměř veškerou hybnost, ale je při plném vědomí!

 

Problematika apalického syndromu byla mediálně prezentována například v případě Terri Schiavové, kdy šlo o právní spor mezi manželem a zbytkem rodiny, zda v péči o dotyčnou pokračovat, nebo nikoliv. Manžel v soudní při zvítězil a po 15 letech apalického stavu bylo rozhodnuto v péči nepokračovat. Lékaři přestali T. Schiavové podávat výživu, což následně vedlo k definitivní smrti organismu. Více o tomto případu si můžete přečíst zde.

 

 

Diagnostika: Pro diagnózu syndromu je třeba neurologické vyšetření a využití zobrazovacích metod (CT mozku, magnetická rezonance), které prokáží závažné poškození koncového mozku.

 

Nalevo vidíme mozek zdravého člověka, vpravo mozek pacientky po cca 10-12 letech přežívání v apalickém syndromu. Velké černé dutiny jsou mozkové komory, které se rozšířily na úkor kůry mozkové.

 

 

Léčba: Apalický syndrom jako takový je neléčitelný. Je nutná komplexní ošetřovatelská péče s polohováním pacienta k zabránění proleženinám, zajištění výživy (obvykle pomocí PEG) a pak se čeká, zda dojde k úpravě stavu. Dlouhodobější prognóza je v podmínkách běžného zdravotnictví nejistá, protože časem se při dlouhodobém ležení objeví infekční komplikace (zápaly plic, infekce močových cest), na které postižený nakonec zemře.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů