Skip to main content
 



Aneurysma aorty

Aortální aneurysma je potenciálně nebezpečný stav, který nemocného ohrožuje na životě. Jeho projevy jsou neurčité a prvním projevem může být bohužel až smrt dotyčného. Přesně tak dopadl můj děda – ráno byl naprosto bez obtíží a večer byl již mrtvý. Žádné podezření na aneurysma u něj nikdy předtím nebylo stanoveno.

 

Definice: Aneurysma je vakovitá výduť tepny. Není to pravidlem, ale většinou mívá tato výduť oslabenou stěnu a je u ní vyšší riziko prasknutí vlivem tlaku krve. Vak aneurysmatu se od chvíle jeho vzniku neustále zvětšuje.

 

Aneurysma aorty je výduť největší tepny v našem těle. Aorta vychází ze srdce a probíhá přes hrudník do břicha až k pánvi, kde se větví na dvě iliacké tepny. V jejím průběhu z aorty vystupují všechny důležité tepny, které zásobují horní končetiny, hlavu a krk a vnitřní orgány. Tlak v aortě bývá velmi vysoký, na druhou stranu je její stěna pevná a odolná.

 

 

Příčiny: Výduť aorty se typicky nachází v její břišní části a na jejím vzniku se podílí více faktorů. Jedná se o faktory poškozující cévní stěnu jako je aterosklerózavysoký krevní tlak a samozřejmě i doba jejich působení, to jest vyšší věk. Tento způsob vzniku aneurysmatu aorty je nyní nejčastější.


V hrudní části aorty není aneurysma způsobené aterosklerózou tak typické, ale může zde vzniknout také. Časté v této oblasti bylo aneurysma na podkladě syfilis. Syfilis ve svém třetím stádiu totiž stěnu aorty ošklivě poškodí a oslabí a to způsobí vznik aneurysmatu, které pak s oblibou praská. Na tento typ syflitického aneurysmatu zemřel v roce 1953 náš pan prezident, Klement Gottwald*. Dnes již v ČR podobné případy nejsou, protože syfilis ve 3. stádiu se u nás prakticky nevyskytuje.

 

Měl bych dodat, že se dříve mluvilo i o tzv. disekujícím aneurysmatu aorty. To byl nesprávný název pro disekci aorty, která se vyskytuje například u Marfanova syndromu.

 

Na obrázku vidíte rozšíření břišní aorty v blízkosti odstupu ledvinných tepen

 

 

Projevy: Narůstající aneurysma většinou žádné projevy nemá. Velké aneurysma si může nemocný sám nahmátnout jako pulzující útvar v břiše. Obecně řečeno - jakmile při pohmatu něco pulzuje, je to zřejmě tepna. Projevy má aneurysma až při jeho prasknutí. V klasickém případě vznikne prudká bolest břicha z prasknutí a pak přijdou známky ztráty velkého množství krve, která se vylije do dutiny břišní - vzniká klasický šokový stav. Člověk má rychlý pulz, rychle dýchá, klesá mu krevní tlak a má studenou a bledou kůži. Do břicha se poměrně rychle vylije několik litrů krve a tento stav je pak zakončen ztrátou vědomí z nedokrvení mozku, kómatem a smrtí. Osobně myslím, že pokud se někomu protrhne velké aneurysma, o kterém se předtím nevědělo, nemá dotyčný prakticky šanci přežít. Část lidí umírá na místě, část během převozu do nemocnice a část na operačním stole.

 

Někdy se ale několik dnů před totálním roztržením aneurysma pouze natrhne a vyteče z něj jen málo krve. Pak se krvácení na několik dnů zastaví a teprve potom dojde k úplnému prasknutí. To částečné prasknutí se projeví náhlou bolestí břicha, která však rychle přejde. Pokud by v této chvíli lékař aneurysma diagnostikoval, pacient by mohl přežít. Jenže který člověk půjde k lékaři kvůli krátkodobé bolesti břicha a který lékař bude právě na aneurysma myslet? Není to zase tak jednoduché.

 

 

Diagnostika: Aneurysma lze někdy diagnostikovat pohmatem břicha s nálezem pulzujícího objektu, poslechem pomocí fonendoskopu (je slyšet hlasitý šelest). Aneurysma spolehlivě odhalí i ultrazvuk nebo CT břicha, velmi přesná je CT angiografie aorty.

 

 

Prevence: Vhodnou prevenci je vyvarování se rizikových faktorů aterosklerózy (více v článku o této nemoci).

 

 

Léčba: Z léků podáváme léky na snížení krevního tlaku a léky normalizující hladiny krevních tuků a cholesterolu. Léky samy o sobě však situaci nevyřeší a je nutno provést zákrok na aortě. První možností je endovaskulární zákrok (tj. bez otevření břišní dutiny), který provádí cévní internisti. Při zákroku zavedou vnitřkem tepny do místa rozšíření stent a tím aneuryzma překryjí. Druhou možností je chirurgické řešení, které spadá do sféry zájmu cévních chirurgů. Je více metod zákroku, v zásadě jde o to nějak odstranit vak a zpevnit stěnu tepny.  Je-li nemocný člověk operace schopen a souhlasí s ní, měla by se provést. Jednou vzniklé aneurysma totiž růst nepřestane.

 

* Ve stejném roce zemřel na mozkovou mrtvici i Josif Vissarionovič Stalin. Rok 1953 byl v podstatě docela úspěšný rok, to musíte uznat.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů