Skip to main content
 


98 Ost Nežádoucí účinky léčiv

U léčiv nás nejvíce zajímá léčebný (hlavní) účinek. Jde o hlavní a žádoucí účinek, kvůli kterému léčivo nemocnému podáváme. Nežádoucí účinky jsou účinky nechtěné, mohou poškodit zdravotní stav a v řadě případů jsou důvodem pro trvalé vysazení léku.

Rozdělit je můžeme na:
a) mírné
b) středně závažné
c) závažné
d) letální

Další důležité dělení je rozlišuje na:
a) NÚ závislé na dávce (zejména toxické účinky)
b) NÚ nezávislé na dávce (alergie, hyperergická reakce, idosynkrazie)

Nežádoucí účinky se mohou objevit u každého léčivého přípravku bez výjimky. Mohou být vyvolány stejným mechanizmem jako účinek léčebný při působení na nevhodnou tkáň, ale mohou být způsobeny i předávkováním, nebo abnormální individuální reakcí organizmu na složky léku (alergie, hyperreaktivita).


Toxické účinky
Tyto účinky bývají u daného léku známé a objeví se při dosažení určité dávky u každého člověka, pokud pomineme rozdílnou individuální odolnost. Ideálně by dávka léčiva měla být od toxické dávky značně vzdálená, tj. lék by měl mít velkou terapeutickou šíři. Úzkou terapeutickou šíři má např. digoxin, který je proto stran intoxikace rizikový. Riziko toxických účinků roste, pokud špatně odhaneme dávkovací schéma (vysoké dávky, vysoká frekvence podávání).

Specifickými podtypy toxických účinků jsou genotoxické účinky, které rozlišujeme na teratogenní (riziko poškození lidského plodu - první dva týdny těhotenství „vše nebo nic“, nej větší riziko mezi 15-90. dnem těhotenství v období organogeneze) a kancerogenní (zvýšené riziko vzniku tumorů).


Lékové alergie
Jde o vznik hypersenzitivní reakce na některou složku léku po jejím opakovaném podání. Ke vzniku alergie je nutná určitá expozice, alergie pak vzniká na cílovou sloučeninu i sloučeniny jí chemicky podobné (např. alergie na PNC zvyšuje riziko alergie na cefalosporiny). Projevy alergie mohou být prakticky jakékoliv, nejčastější jsou kožní alergické reakce, případně otoky tkání. Nejzávažnější formou alergie je anafylaktický šok. Při vzniku alergie je důležitá i forma podání léku, u parenterálních léčiv jsou alergické reakce těžší.

Pokud jde o mechanizmus, nejčastějším je alergická reakce I. typu s IgE. Typy II, III, IV jsou vzácnější. Typy II a III mohou způsobit hemolýzu a trombocytopenii, typ IV vznik dermatitid. Léčba se prakticky neodlišuje od jiných forem alergických reakcí, základem je samozřejmě vysazení zodpovědného léku.


Hyperergická reakce
Jde o vystupňovanou odpověď organizmu na normální dávku léku. Jde o důsledek individuálně vyšší vrozené citlivosti na účinnou látku a nejde o alergickou reakci. Odpověď může být různě silná, nejzávažnější případy označujeme jako idiosynkrazii.


Idiosynkrazie
Jde o vzácnou individuální patologickou reakci na léčivo, která není způsobena alergií, ale je geneticky daná (abnormalita enzymu zodpovědného za metabolizaci léčiva). Idiosynkratické reakce mohou vzniknout už po prvním podání, nejsou závislé na dávce léku a jsou zcela nevyzpytatelné. V podstatě se jedná o vystupňovanou a závažnou hyperergickou reakci.


Tachyfylaxe
Tachyfylaxe je specifická forma krátkodobého návyku organizmu na určitou účinnou látku léku. Tachyfylaxe znamená, že při opakovaném podávání určitého léku v krátkých intervalech dochází k dočasnému vymizení účinku léku na organizmus. Po odstranění léčiva z těla tachyfylaxe mizí.


Časté nežádoucí účinky v praxi
Alergie – prakticky jakékoliv léky, často ATB
Krvácení - Antikoagulancia
Hypoglykémie – PAD
Poškození sliznice GIT - NSA
Hepatotoxicita – Paracetamol
Nefrotocicita – NSA, gentamicin
Poruchy vědomí – Hypnotika, opioidy
Suchý kašel – ACE-Inhibitory
Otoky DKK – Dihydropyridinové blokátory kalciového kanálu
Bradykardie – Beta-blokátory, digoxin, nedihydropyridinové BKK
Teratogenita – Warfarin, ACE-I, sartany, TTC, valproát
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů