Anemie chronických onemocnění je anemie doprovázející některé těžší chronické choroby. Jedná se jeden z nejčastějších příčin chudokrevnosti.
Příčiny: Mezi nejčastější příčiny anemie chronických onemocnění patří déle probíhající systémová onemocnění včetně generalizovaných malignit, chronických infekčních procesů, autoimunitních nemocí a chronického selhávání ledvin. S anemií se setkáváme i u chronických alkoholiků.
Patogeneze: U zmíněných chorobných stavů dochází k vytváření zánětlivých působků, které tlumí tvorbu erytropoetinu a narušují diferenciaci erytrocytů v kostní dřeni. Dochází i ke změnám metabolizmu železa, brání se jeho utilizaci v krvetvorbě. Důsledkem je útlum syntézy hemu, což podporuje útlum tvorby erytrocytů v kostní dřeni. Využití železa je utlumeno i snížením exprese receptorů pro transferin.
Projevy: Anemie chronických onemocnění bývá spíše mírná až středně těžká anemie, hemoglobin se většinou udržuje okolo 100 g/l a známky anemického syndromu jsou buď mírné, nebo nejsou vůbec přítomny. Celkové projevy spíše odpovídají příznakům vyvolávající choroby.
Diagnostika: Základem diagnostiky anemie chronických onemocnění jsou krevní náběry. Anemie je ve většině případů normocytární normochromní, méně často mikrocytární hypochromní. U chronického alkoholizmu se nicméně typicky setkáváme s megaloblastovou anemií. Hladina železa může být snížená (železo je přesunuto do makrofágů), hladina feritinu bývá zvýšená, vazebná kapacita pro transferin je snížená.
Léčba: Terapie se většinou soustřeďuje na léčbu vyvolávajícího onemocnění, pouze při projevech anemického syndromu se podává krevní transfuze. Jinak se opakovaně podává rekombinantní lidský erytropoetin. Podávání preparátů železa je u čisté anemie chronických chorob zcela neúčinné.
Příčiny: Mezi nejčastější příčiny anemie chronických onemocnění patří déle probíhající systémová onemocnění včetně generalizovaných malignit, chronických infekčních procesů, autoimunitních nemocí a chronického selhávání ledvin. S anemií se setkáváme i u chronických alkoholiků.
Patogeneze: U zmíněných chorobných stavů dochází k vytváření zánětlivých působků, které tlumí tvorbu erytropoetinu a narušují diferenciaci erytrocytů v kostní dřeni. Dochází i ke změnám metabolizmu železa, brání se jeho utilizaci v krvetvorbě. Důsledkem je útlum syntézy hemu, což podporuje útlum tvorby erytrocytů v kostní dřeni. Využití železa je utlumeno i snížením exprese receptorů pro transferin.
Projevy: Anemie chronických onemocnění bývá spíše mírná až středně těžká anemie, hemoglobin se většinou udržuje okolo 100 g/l a známky anemického syndromu jsou buď mírné, nebo nejsou vůbec přítomny. Celkové projevy spíše odpovídají příznakům vyvolávající choroby.
Diagnostika: Základem diagnostiky anemie chronických onemocnění jsou krevní náběry. Anemie je ve většině případů normocytární normochromní, méně často mikrocytární hypochromní. U chronického alkoholizmu se nicméně typicky setkáváme s megaloblastovou anemií. Hladina železa může být snížená (železo je přesunuto do makrofágů), hladina feritinu bývá zvýšená, vazebná kapacita pro transferin je snížená.
Léčba: Terapie se většinou soustřeďuje na léčbu vyvolávajícího onemocnění, pouze při projevech anemického syndromu se podává krevní transfuze. Jinak se opakovaně podává rekombinantní lidský erytropoetin. Podávání preparátů železa je u čisté anemie chronických chorob zcela neúčinné.
