Skip to main content
 


89 Int Perniciózní anemie

Perniciózní anemie je nejčastější formou megaloblastových anemií, které jsou spojeny s přítomností makrocytózy (MCV nad 95 fl).


Příčiny: Perniciózní anemie vzniká na základě autoimunitního onemocnění, při kterém jsou protilátky zaměřené proti parietálním buňkám žaludeční sliznice, v nichž se tvoří tzv. vnitřní faktor (intrinsic factor). Vnitřní faktor je důležitý pro vstřebávání vitaminu B12 a chybějící vit. B12 mj. negativně ovlivňuje krvetvorbu.

Pozn: Megaloblastové anemie mohou vznikat i při nedostatečném příjmu vitaminu B12 a při jiných příčinách jeho narušeného vstřebávání do organizmu (např. Crohnova choroba a rozsáhlé resekce terminálního ilea). Megaloblasty můžeme v periferní krvi nacházet i při deficienci vitaminu B9 (folát), u řady primárně hematologických chorob a jsou častým nálezem u chronických alkoholiků.


Projevy: Základním projevem perniciózní anemie je makrocytární anemie. Rozvíjí se postupně a anemický syndrom není většinou přítomen. Většina příznaků souvisí s nedostatkem vitaminu B12 (únava, průjmy, polyneuropatie, syndrom zadních provazců míšních, vyhlazení jazyka a glositida). Těžké formy nedostatku vitaminu B12 mohou končit i smrtí nemocného.


Diagnostika: Podezření na poruchu zjistíme z krevního obrazu, následně je vhodné doplnit odběr vitaminu B12 a kyseliny listové (B9). Vzhledem k tomu, že imunitní proces u perniciózní anemie způsobuje chronickou atrofickou gastritidu s vyšším rizikem vzniku žaludečního adenokarcinomu, je doporučené provést diagnostickou gastroskopii.


Léčba: Terapie perniciózní anemie spočívá v opakované aplikaci vitaminu B12, přičemž většinou jde o aplikaci intramuskulární. Běžná dávka v této indikaci je 1000 ug i.m. denně na týden, pak 1x týdně do normalizace KO a pak dlouhodobě 1x měsíčně. Efekt terapie lze pozorovat hodnotit vznikem tzv. retikulocytární krize, kdy dojde ke skokovému navýšení retikulocytů v periferní krvi.
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů