Skip to main content
 


72 Int Dráždivý tračník

Syndrom dráždivého tračníku (Irritable Bowel Syndrome - IBS) patří mezi funkční gastrointestinální poruchy a klasifikuje se v rámci Římských kritérií (Rome III). Římská kritéria rozlišují dva základní typy funkčních obtíží - funkční dyspepsii s příznaky horní části GIT a výše zmíněný dráždivý tračník s příznaky dolní části GIT.

Hlavní příznaky IBS jsou břišní bolest a poruchy vyprazdňování stolice. Obtíže trvají 3 měsíce, které nemusí po sobě následovat se začátkem obtíží minimálně 6 měsíců před stanovením diagnózy, není přítomno organické onemocnění a objevuje se vracející se břišní bolest nebo dyskomfort nejméně 3 dny v měsíci v minulých 3 měsících. Kromě toho jou přítomny alespoň dvě kritéria:

1. zlepšení s defekací
2. změny frekvence vyprazdňování
3. změny ve vzhledu stolice

IBS rozdělujeme na další podtypy podle vzhledu stolice (dle Bristolské klasifikace).

a) Dráždivý tračník se zácpou
- nad 25% vyprázdnění tuhá stolice a pod 25% stolice řídká kašovitá stolice

b) Dráždivý tračník s průjmem
- nad 25% vyprázdnění řídká kašovitá stolice a pod 25% tuhá stolice

c) Smíšený dráždivý tračník
- ve více než 25% vyprázdnění je kašovitá řídká stolice a ve více než 25% i tuhá bobkovitá

d) Nezařaditelná forma dráždivého tračníku

Kromě výše zmíněných projevů mohou být přítomny obtíže s nepravidelnou defekací, odchodu hlenu s stolicí, nadýmání, abnormální frekvence vyprazdňování, apod.

Kromě klasifikace Rome III existuje původní Mařatkova klasifikace, která rozlišuje funkční zácpu, funkční průjem, dráždivý tračník a kvasnou enteropatii.


Výskyt
Prevalence IBS se v Evropě předpokládá asi u 10-15% obyvatel, poměr postižení ženy a muži je 2:1. Celkově až 25-50% pacientů v gastroenterologických ambulancích trpí IBS.


Patofyziologie
V patofyziologii se uplatňuje celá řada faktor včetně poruchy střevní motility (porucha napětí - hypertonie, hypotonie, dystonie a porucha kineze - hyperkineze, hypokineze, dyskineze), poruchy sekrece, viscerální hypersenzitivity a abnormální propulze střevních plynů. Syndrom může souviset i s rolí potravy, s abnormalitami ve složení střevního mikrobiomu a syndromem bakteriálního přerůstání. Zcela neoddiskutovaný je vliv psychologických faktorů.

Porucha sekrece se zvýšenou sekrecí hlenu je přítomna až u 50% pacientů s IBS. Stran potravy může jít o nesnášenlivost obilovin (bez diagnózy celiakie). U pacientů s IBS byla ve zvýšené míře zjištěna dysmikrobie a podle Mařatky může být důsledkem nerovnováha hnilobných a kvasných procesů ve střevě.


Projevy
Břišní bolest rekuruje, nelze přesně lokalizovat a mnohdy je spíše popisována jako neurčitý břišní dyskomfort. Po defekaci by mělo dojít alespoň k částečné úlevě. Někdy může být přítomno střídání průjmu a zácpy. V ranních hodinách bývá typicky stolice vodnatá a může mít podobu urgentní defekace (tzv. debakl). V žádném případě by obtíže neměly být doprovázeny váhovým úbytkem!


Diagnostika
U mladého pacienta bez rodinné anamnézy a bez varovných příznaků (enteroragie, váhový úbytek, anemie, febrilie, noční pocení) je možné od další diagnostiky upustit, nicméně už z forenzních příčin je vhodné provést laboratorní vyšetření (vyloučení známek malabsorpce), ultrazvuk břicha a zvážit provedení kolonoskopie. U pacienta nad 50 let věku by měla být kolonoskopie samozřejmostí.

U pacientů s dominující obstipací a obtížemi při defekaci je vhodné zvážit defekografii a anorektální manometrii. K odlišení proximálního a distálního typu obstipace se doporučuje vyšetření transit time.

U pacientů s IBS s dominujícími průjmy je vhodné alespoň orientačně vyšetřit IgA proti tkáňové transglutamináze kvůli častému výskytu celiakie.


Léčba
Není-li organicita prokázána, je nejprve nutné pacienta uklidnit a už tato intervence může mít terapeutický efekt. Dále je nutná změna stravování. Při zácpě se doporučuje vláknina a laxativa (lactulosa, guttalax, regulax), u nadýmání probiotika, sulpirid (Dogmatil) a tricyklická antidepresiva a u průjmu loperamid, či reasec. Na bolesti břicha dobře reagují spasmoanalgetika (drotaverin, mebeverin, alverin), sulpirid a tricyklická antidepresiva. V indikovaných případech je vhodné vyšetření psychologem.
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů