Skip to main content
 


64 Ost Akutní onemocnění ORL oblasti

Hovoříme-li o akutních onemocněních ORL oblasti, můžeme je rozlišit na infekční a neinfekční, tento text je věnován těm primárně neinfekčním. (Mezi akutní infekční stavy v ORL patří například akutní subglotická laryngitida a epiglotitida).


Meniérova choroba
Jde o onemocnění vnitřního ucha související se změnami objemu a koncentrace endolymfy, která je v kontaktu s buňkami sluchového a vestibulárního aparátu.

Základní symptomy Meniérovy choroby zahrnují jednostrannou nedoslýchavost, tinnitus a rotační vertigo s vegetativními příznaky. Choroba se projevuje v záchvatech střídaných s obdobími klidu, postupně se rozvíjí těžká nedoslýchavost.

Diagnózu stanovuje ORL lékař na základě klinického vyšetření a audiometrie. Většinou se provádí i CT vyšetření hlavy k vyloučení vestibulárního schwannomu.

Terapie zahrnuje zejména podávání betahistinu, který ovlivňuje reaktivitu vestibulárního aparátu. U těžších forem bez reakce na terapii lze zvážit destrukci labyrintu. Při akutním záchvatu je nutný klid na lůžku, parenterální hydratace a podávání antiemetik.


Quinckeho edém
Jde o recidivující nezánětlivý edém, který se typicky objevuje v oblasti dutiny ústní a víčka. Příčin vzniku může být více, některé formy jsou histaminem mediované, jiné vznikají po lécích (ASA, ACE-Inhibitory), vzácný je angioedém při vrozeném deficitu C1-inhibitoru. Edém je měkký a bledý, objevuje se a mizí velmi rychle, kromě otoku se mohou objevit i potíže s polykáním. Stav vyžaduje akutní hospitalizaci a zaléčení (kortikosteroidy, antihistaminika, intubace při obstrukci dýchacích cest s respirační insuficiencí), pacient s angioedémem v anamnéze by neměl užívat ACE-I a ASA.


Epistaxe
Epistaxe je poměrně častá problematika, obvykle spontánně krvácí různé cévní malformace ve stěně nosu, nejčastějším místem je tzv. locus Kiesselbachi v přední části septa. Vyvolávající faktory zahrnují traumata, bakteriální záněty, cizí tělesa a tumory. Riziko krvácení je vyšší u AK terapie a dalších krvácivých stavech včetně deficitu vitaminu C. Při zadním krvácení může dojít k polykání nebo aspiraci krve s rozvojem hemoptýzy nebo hematemezy. První pomocí je lehký předklon hlavy, studený obklad čela a zátylku a komprese nosních křídel ze strany. Do nosu lze aplikovat gelaspon. Při nelepšení je indikováno ošetření ORL lékařem. Kromě ošetření krvácejícího ložiska lze provést přední nebo zadní nosní tamponádu (zadní je složitější, preventivně se po ní podávají ATB).

Při vyšetření epistaxe je nutné zhodnotit krevní ztráty, změřit TK a TF, při recidivujících epistaxích je jistě vhodné vyšetřit KO a krevní srážlivost.


Cizí těleso v nose a uchu
Je doménou především dětského věku a psychiatrických pacientů. Nejde-li těleso vyndat, vzniká poměrně rychle zánět s bakteriální infekcí. Důsledkem je hnisavá rýma s krví, nebo porucha sluchu a hnisavý výtok ze zvukovodu. Diagnózu a extrakci obvykle provádí ORL lékař, při bakteriálním zánětu je vhodné pacienta zajistit antibiotiky.


Inhalace dráždivých plynů
Při inhalaci dráždivých plynů je zejména nutné zamezit další expozici pacienta těmto látkám. Lehké stavy zahrnují jen podráždění dýchacích cest s kašlem, težší mohou vést k rozvoji chemické pneumonie. Vhodná je konzultace s Toxikologickým informačním střediskem a převoz pacienta do nemocničního zařízení. Při vzniklé dušnosti je lékem volby oxygenoterapie, symptomaticky lze podávat analgetika.
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů