Skip to main content
 


62 Int Dyspeptický syndrom akutní i chronický

Dyspepsie je obecný termín související se subjektivními obtížemi souvisejícími s trávením potravy. Základní problém je, že dyspeptickými příznaky se projevují jak obtíže stran prognózy zcela neškodné, tak onemocnění velice závažná.


Dělení:

Dle délky trvání obtíží:
a) Akutní dyspepsie – časově omezená akutní dyspepsie často souvisí s infekcemi
b) Chronická dyspepsie


Dle charakteru a lokalizace obtíží:
a) Horní dyspepsie – Obtíže vycházejí z funkce jícnu, žaludku, proximální části duodena, nebo z biliárních cest a pankreatu (tlak a bolesti epigastria, časná sytost, pálení žáhy, regurgitace, říhání, zvracení).

b) Dolní dyspepsie – Obtíže souvisí s činností střev (plynatost, křeče břicha, ranní debakly, průjmy, zácpa).


Dle příčiny obtíží:

a) Organická – Souvisí s organickým primárním onemocněním GIT (vřed, nádor).

b) Sekundární – Souvisí s onemocněním mimo trávicí trakt (např. diabetes, renální insuficience).

c) Funkční – Souvisí s narušenou činností trávicího traktu bez jasné organické patologie. Většina chronickým forem dyspepsie je způsobena právě funkčními obtížemi. Přesná příčina není jasná, ale jde podle všeho o multifaktoriálně vyvolané poruchy motility a senzitivity, u nichž je důležitý podíl psychické nadstavby. Na vzniku a rozvoji dyspepsií se mohou podílet i střevní dysmikrobie, syndrom bakteriálního přerůstání, přítomnost H.Pylori a další.

- horní funkční dyspepsie – indigesce, dráždivý žaludek, chabý žaludek, biliární dyskineze, dysfunkce Oddiho svěrače

- dolní funkční dyspepsie - dráždivý tračník (průjmová / zácpová forma), funkční průjem a spastická zácpa


Varovné známky:
- věk nad 45 let
- známky krvácení do GIT
- anemie
- úbytek na váze, noční pocení
- obtíže budící ze spánku
- dysfagie, odynofagie
- obtíže po nedávném zákroku břišní chirurgie


Diagnostika + terapie:
Anamnéza a fyzikální vyšetření mohou být cenné, ale organické obtíže od funkčních neumí 100% vyloučit. Z krevních náběrů je důležité znát glykemii, renální parametry, minerály, CRP, JT, AMS, TSH a zejména u mladých lidí vyšetřit IgA + anti-tTG-IGa k vyloučení celiakie.

Z vyšetření GIT lze dle zvážení lékaře indikovat zejména UZ břicha, gastroskopii a kolonoskopii.

U pacienta pod 45 let věku s horní dyspepsií projevující se pálením žáhy, nebo bolestmi epigastria je možno vyzkoušet PPI, v případě známek zhoršené motility lze zkusit prokinetika (např. Itoprid), za cca 4 týdny zkontrolovat a při nezlepšení indikovat gastroskopii.

U dolního dyspeptického syndromu nad 50 let by měla být vždy zvážena kolonoskopie, pokud nebyla v nedávné době provedena. V případě podezření na funkční etiologii se preferují režimová opatření s farmakoterapií:

a) funkční průjem – antidiaroika (loperamid), deflatulencia při nadýmání (simetikon), spasmoanalgetika při křečích (mebeverin, alvrin drotaverin), probiotika

b) funkční zácpa – vláknina + dostatečný příjem tekutin, lactulosa, guttalax, regulax, deflatulencia při nadýmání

V terapii funkční dyspepsie mají poměrně často efekt antidepresiva (tricyklická, SSRI). Kromě vlastní farmakoterapie je nutné s pacientem poměrně dlouho mluvit, uklidnit ho a dát mu najevo, že jeho obtížím skutečně přikládáme váhu.
 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů